úhel mezi izobarickou plochou a vodorovnou rovinou. Je obvykle udáván tangentou tohoto úhlu:
kde λ je Coriolisův parametr, g velikost tíhového zrychlení a vg rychlost geostrofického větru. V reálných atm. podmínkách je tato tangenta řádově rovná 10–5 až 10–4, což odpovídá jednotkám až desítkám úhlových vteřin.
sklon izobarické plochy
angl: slope of isobaric surface; slov: sklon izobarickej plochy; něm: Neigung der Isobarenfläche f; rus: наклон изобарической поверхности 1993-a1
