Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene l

X
La Niña
[la niňa] – studená fáze ENSO, provázená kladnou fází jižní oscilace, tedy zesílením Walkerovy cirkulace. Projevuje se v obecně chladnější východní části Tichého oceánu poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Způsobuje zesílení srážek v záp. Tichomoří a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve vých. Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při záp. pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño.
česky: La Niña; angl: La Niña; něm: La Nina  2014
labilita atmosféry
méně vhodné označení pro vertikální instabilitu atmosféry.
česky: labilita atmosféry; něm: Labilität der Atmosphäre f; rus: неустойчивость атмосферы  1993-a3
labilná vzduchová hmota
česky: hmota vzduchová labilní; angl: unstable air mass; něm: labile Luftmasse f; rus: неустойчивая масса воздуха  1993-a1
Labradorský prúd
studený oceánský proud, který omývá východní pobřeží Kanady a způsobuje zde relativně chladnější léto. U Newfoundlandu se střetává s Golfským proudem, takže zde často dochází ke vzniku mořské mlhy.
česky: proud Labradorský; angl: Labrador Current; něm: Labradorstrom m  2017
lacunosus
(la) [lakúnózus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizována jako menší nebo větší oblačné skupiny nebo vrstvy, které mají v souvislé, obvykle v dosti tenké vrstvě, více méně pravidelně rozložené zaokrouhlené otvory, jejichž okraje jsou někdy vláknité (třásnité). Jednotlivé části oblaku a bezoblačné mezery jsou uspořádány tak, že působí dojmem sítě nebo včelího plástu. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrocumulus a altocumulus; může se také vyskytnout, ačkoliv jen zřídka, u druhu stratocumulus.
Termín navrhl J. Vincent v r. 1903 ve formě lacunar (doslova „strop s prohlubněmi, kazetový strop“), do mezinárodní klasifikace byl zařazen v r. 1930 ve tvaru lacunaris „místy prohloubený“, současná podoba termínu je z r. 1951. Je přejat z lat. lacunosus „s prohlubněmi, vydutý“ (od lacuna „prohlubeň, díra, mezera“; srov. laguna).
česky: lacunosus; angl: lacunosus; něm: lacunosus; rus: дырявые  1993-a2
ľadová hmla
syn. mlha zmrzlá.
česky: mlha ledová; angl: ice fog; něm: Eisnebel m; rus: ледяной туман  1993-a1
ľadová klíma
česky: klima ledové; angl: glacial climate; něm: Eisklima n; rus: климат вечного (постоянного) мороза  1993-b2
ľadovcový vietor
syn. vítr glaciální – vítr místní cirkulace proudící nad ledovcem nebo sněžným polem ve směru jeho spádu. Je podmíněn ochlazováním přízemní vrstvy vzduchu, který následně stéká nad teplejší nezasněžené plochy. Na rozdíl od jiných druhů gravitačního větru nemá opačnou fázi, naopak dosahuje maxima v odpoledních hodinách. Ledovcový vítr vzniká nad horskými ledovci i na okrajích pevninských ledovců, přičemž především na pobřeží Antarktidy dosahuje vysokých rychlostí a velké nárazovitosti.
česky: vítr ledovcový; angl: glacier breeze, glacier wind; něm: Gletscherwind m; rus: ледниковый ветер  1993-a3
ľadové ihličky
česky: jehličky ledové; angl: ice needles; něm: Eisnadeln f/pl; rus: ледяные иглы  1993-a3
ľadové jadrá
v současnosti souhrnné označení pro částice, které vyvolávají heterogenní nukleaci ledu, tzn. jádra mrznutí a jádra depoziční. Bez ohledu na typ nukleace lze charakteristickou koncentraci ledových jader ni aktivních při teplotě vyšší než T [°C] vyjádřit exponenciální závislostí N. H. Fletchera ve tvaru ni = n0i exp(-aiT), kde n0i a ai jsou parametry získané měřením. Charakteristická hodnota koncentrace ledových jader je 103 m–3 (1 ledové jádro v litru vzduchu). Existence dostatečného množství ledových částic v oblacích je v mírných a vysokých zeměp. šířkách nutná pro vznik významnějších srážek. Na umělé infekci oblaků pomocí umělých ledových jader jsou založeny metody, jejichž cílem je ovlivnit vývoj srážkových částic v oblacích, popř. zabránit vývoji krup. Viz též ochrana před krupobitím, teorie vzniku srážek Bergeronova–Findeisenova.
česky: jádra ledová; angl: ice nuclei; něm: Eiskerne m/pl; rus: ледяные ядра, льдообразующие ядра  1993-a3
ľadovec
trvale mohutná hmota pevninského ledu, vzniklá postupným hromaděním sněhu nebo jiných tuhých srážek a jejich přeměnou na firn a posléze na led. Hlavní roli přitom hraje tlak nadložních vrstev a zpětné mrznutí tavné vody.
česky: ledovec; angl: glacier; něm: Gletscher m; rus: ледник, ледник  2019
ľadoví muži
česky: ledoví muži; rus: заморозки в мае, майские возвраты холодов  1993-a1
ľadoví muži
česky: zmrzlíci  1993-a1
ľadoví muži
syn. zmrzlíci – významná jarní povětrnostní singularita náhlého ochlazení na vzestupné části křivky ročního chodu teploty vzduchu. Projevuje se intenzivně zvláště ve stř. Evropě v první polovině května. Vpád studeného vzduchu od severu, severozápadu nebo severovýchodu způsobuje pozdní mrazy, popř. mrazíky, které většinou nastávají již v plném rozvoji vegetace a způsobují proto značné hosp. škody. Singularita se nazývá podle tří svatých: Pankráce, Serváce a Bonifáce (12. až 14. května). Nástup ledových mužů je značně nepravidelný, v některých letech se nevyskytují vůbec.
česky: muži ledoví; angl: Ice Saints; něm: Eisheilige m/pl; rus: майские возвраты холодов  1993-a2
ľadovica
souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová vrstva, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti, buď zmrznutím přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, a nebo zmrznutím nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Ledovka se tvoří na vodorovných a svislých či šikmých plochách, na větvích i kmenech stromů, na drátech, tyčích, na povrchu země, na chodnících, vozovkách atd. Při déletrvajících podmínkách, vhodných pro její vytváření, může vrstva ledu dosáhnout tloušťky několika cm. Měrná hmotnost ledovky bývá 700 až 900 kg.m–3. Ledovka na zemi se nesmí zaměňovat s náledím. V letecké meteorologii je místo „mrznoucí“ používáno adjektivum „namrzající“. Viz též led černý.
česky: ledovka; angl: glaze; něm: Glatteis n; rus: гололед  1993-a3
ľadový deň
mezinárodně standardizovaný charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu nedosáhla hodnoty 0,0 °C, takže panoval celodenní mráz. Podmnožinou ledových dní jsou v české terminologii arktické dny. Viz též mrazový den.
česky: den ledový; angl: ice day; něm: Eistag m; fr: jour sans dégel m; rus: день без оттепели  1993-a3
ľadový kryštálik
v meteorologii krystalek ledu o velikosti oblačné nebo srážkové částice vznikající v oblaku. Jednotlivé krystalky mohou mít různé tvary převážně v rámci šesterečné krystalové soustavy. Ze zárodků ledových krystalků rostou primárně difuzí vodní páryledových nebo smíšených oblacích. Při dostatečné velikosti ledových krystalků, příp. při jejich agregaci do formy sněhových vloček nastává sněžení.
česky: krystalek ledový; angl: ice crystal; něm: Eiskristall m; rus: ледяной кристалл  1993-b3
ľadový oblak
oblak složený výlučně z ledových částic. Typickými ledovými oblaky jsou oblaky druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus. Cirrocumulus však během svého vývoje může obsahovat i přechlazené vodní kapky, které rychle mrznou. Viz též oblak vodní, oblak smíšený.
česky: oblak ledový; angl: ice cloud; něm: Eiswolke f; rus: ледяное облако  1993-a3
ľadový vodný obsah
úhrnná hmotnost ledových částic v jednotce objemu oblaku, popř. mlhy. Vyjadřuje se v kg.m–3 nebo tradičně v g.m–3. V odborné literatuře se setkáváme s užitím zkratky IWC (z angl. Ice Water Content). Viz obsah vodní kapalný, obsah vodní oblaku.
česky: obsah vodní ledový; angl: ice water content; něm: Eisgehalt m; rus: лёдность (облаков)  2014
lagrangeovský model
výpočetní model, v němž je prostorový transport určité příměsi nebo charakteristiky stavu atmosféry v poli proudění uvažován prostřednictvím lagrangeovského přístupu k popisu tohoto pole. Při tomto přístupu se modeluje pohyb individuálních vzduchových částic po jejich trajektoriích a v průběhu tohoto pohybu se uvažují změny probíhající v takto se pohybujících individuálních částicích. V současné době se pojem lagrangeovský model v meteorologii vyskytuje především v souvislostech s modely znečištění ovzduší. V příslušných modelech se pak zpravidla jako součást modelových algoritmů konstruují trajektorie vycházející ze zdrojů znečišťujících příměsí. Viz též model vlečkový.
česky: model lagrangeovský; angl: lagrangian model; něm: Lagrangesche Betrachtungsweise f  2014
ľahký ión
česky: iont lehký; angl: fast ion, light ion, small ion; něm: leichtes Ion n; rus: легкий ион  1993-a1
Lajchtmanov vzťah
vztah vyjadřující změnu rychlosti větru s výškou v závislosti na vert. teplotním gradientu a na velikosti tření vzduchu o zemský povrch. Lajchtmanův vztah lze psát ve tvaru
v1v2= z11nz0 1nz21n z01n,
kde v1 a v2 je rychlost větru v hladině 1 a v hladině 2, z1 a z2 výška hladiny 1 a hladiny 2, n značí koeficient závislý na teplotním zvrstvení ovzduší a z0 parametr drsnosti zemského povrchu. Uvedený vztah, nazvaný podle D. L. Lajchtmana, se používal při studiu přízemní a mezní vrstvy atmosféry.
česky: vztah Lajchtmanův; angl: Lajchtman formula; něm: Lajchtman-Formel f; rus: формула Лайхтмана  1993-a3
Lambertov a Bouguerov zákon
česky: zákon Lambertův–Bouguerův; angl: Lambert and Bouguer law; něm: Lambert-Bouguersches Gesetz n; rus: закон Ламберта и Бугера  1993-b1
Lambertov vzorec pre intenzitu žiarenia
česky: vzorec Lambertův pro intenzitu záření; něm: Lambert Kosinusgesetz n  1993-b1
Lambertov vzorec pre výpočet priemerného smeru vetra
vzorec pro výpočet prům. směru větru z četností směru větru pozorovaného v osmidílné větrné růžici. Za předpokladu, že rychlosti větru jsou ve všech osmi směrech stejné, má tvar:
tgα=EW+( NE+SENWSW)cos45° NS+(NE+NWSESW )cos45°,
kde α je úhel mezi poledníkem a prům. směrem větru a symboly pro osm směrů větru vyjadřují počet případů výskytu větru daného směru.
česky: vzorec Lambertův pro výpočet průměrného směru větru; angl: Lambert formula for mean direction of wind; něm: Lambert-Formel für die Berechnung der mittleren Windrichtung f; rus: формула Ламберта для расчета среднего направления ветра  1993-a1
Lambertov zákon
česky: zákon Lambertův; angl: Lambert law; něm: Lambertsches Gesetz n; rus: закон Ламберта  1993-a1
Lambrechtov polymeter
vlasový vlhkoměr upravený pro přibližné určení teploty rosného bodu. Má zákl. stupnici relativní vlhkosti vzduchu doplněnou souběžnou pomocnou stupnicí přibližných rozdílů mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Tyto rozdíly podstatně závisí na relativní vlhkosti, v menší míře i na teplotě vzduchu. O přečtený rozdíl se sníží teplota vzduchu změřená na připojeném teploměru.
česky: polymetr Lambrechtův; angl: Lambrecht polymeter; něm: Lambrechtsches Polymeter n; rus: полимер Ламбрехта  1993-a3
Lambrechtov poveternostný telegraf
historický kombinovaný meteorologický přístroj, který se skládal z Lambrechtova termo-hygroskopu a aneroidu. Termo-hygroskop, který kombinoval funkci vlasového vlhkoměru a bimetalického teploměru, ukazoval přibližně změnu teploty rosného bodu za určitý časový interval, aneroid umožňoval zjistit změnu tlaku vzduchu. Kombinací obou údajů se prováděla místní předpověď počasí na následující den, a to za pomoci tabulky s devíti druhy a až sedmnácti variantami různých povětrnostních situací.
Lambrechtův povětrnostní telegraf se stal standardem ve všech meteorologických sloupech z produkce firmy Wilhelma Lambrechta z Göttingenu od roku 1881. Byl vyráběn i v nástěnném a přenosném provedení. Označován byl též jako Lambrechtův telegraf na počasí či oznamovatel povětrnosti.
česky: telegraf povětrnostní Lambrechtův; něm: Lambrechts Wettertelegraph  2020
laminácia slnečného disku
rozložení barev na slunečním disku při jeho polohách těsně u obzoru. Nejníže položená část bývá při dobrých pozorovacích podmínkách purpurově červená, směrem vzhůru přechází barva slunečního disku postupně do oranžových, žlutavých, popř. až nazelenalých odstínů. Příčinou je růst hodnoty indexu lomu vzduchu s klesající vlnovou délkou světla. Viz též paprsek zelený.
česky: laminace slunečního disku; angl: lamination of sun  2016
laminárna hraničná vrstva
česky: vrstva mezní laminární; angl: laminar boundary layer; něm: laminare Grenzschicht f; rus: ламинарный пограничный слой  1993-a1
laminárne prúdenie
proudění bez turbulentních vířivých pohybů. Jednotlivé makroskopické částice proudící tekutiny (ve vzduchu jednotlivé vzduchové částice) se pohybují ve vrstvách rovnoběžných se směrem proudění, mezi sousedními vrstvami se mohou vzájemně vyměňovat pouze molekuly, nikoli makroskopické částice. Proudnice mají hladký průběh a v případě vhodného obarvení proudící tekutiny je lze sledovat na značnou vzdálenost. V atmosféře se s laminárním prouděním setkáváme pouze v tzv. laminární vrstvě, která se někdy vytváří nad hladkými povrchy, např. nad vodním povrchem při slabém větru, uhlazenou sněhovou pokrývkou apod. a dosahuje tloušťky řádově 10–3 až 10–2 m. Nad laminární vrstvou existuje přechodová vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí. Laminární proudění samovolně přechází v turbulentní, jestliže Reynoldsovo číslo překročí kritickou mez. Viz též rychlost proudění kritická, proudění turbulentní.
česky: proudění laminární; angl: laminar flow; něm: laminare Bewegung f, laminare Strömung f; rus: безвихревое течение, ламинарный поток  1993-a1
Langevinov ión
česky: iont Langevinův; angl: Langevin's ion; něm: Langevin-Ion n; rus: ион Ланжевена  1993-a1
Langov dažďový faktor
index humidity, který navrhl R. Lang (1920) ve tvaru
I=R/T,
kde R je prům. roč. úhrn srážek v mm a T prům. roč. teplota vzduchu ve °C. Tato veličina měla původně vyjadřovat podmínky pro vytváření půdního humusu; později byla použita pro klasifikaci klimatu v planetárním měřítku. K tomu však není vhodná, neboť je definována jen pro T > 0. V ČR je modifikovaný Langův dešťový faktor vypočtený z dat za vegetační období používán k charakteristice sucha v jednotlivých letech. Mapa Langova dešťového faktoru je součástí Atlasu podnebí Česka (2007), viz atlas klimatologický. Viz též izonotida.
česky: faktor dešťový Langův; angl: Lang's rain factor; něm: Lang-Regenfaktor m; fr: facteur de pluie de Lang m, facteur pluviométrique de Lang m, facteur de pluviométrie de Lang m; rus: фактор дождя Ланга  1993-a3
Laplaceov a Rühlmannov vzorec
syn. formule barometrická úplná – nejpřesnější barometrický vzorec, který přihlíží jak k vlhkosti vzduchu, tak k závislosti síly zemské tíže na zeměp. šířce a výšce nad hladinou moře. Uvádí se ve tvaru:
logp1p2=( 1αTm)(10,377 e¯p¯)( 10,002644cos2φ)( 1βzm) Δz18400,
kde Δz = z2 – z1 je rozdíl nadm. výšek [m] tlakových hladin p2 a p1, Tm prům. teplota ve °C, e¯ prům. tlak vodní páry a p¯ prům. tlak vzduchu ve vrstvě mezi oběma hladinami, zm = ½(z1 + z2) je nadm. výška středu uvažované vrstvy, φ značí zeměp. šířku, α je konstanta rovná 0,003 66, β konstanta rovná 0,000 000 314 pro volnou atmosféru a 0,000 000 196 pro horské oblasti. Tento vzorec vznikl zdokolnalením původního Laplaceova vzorce z let 1799 až 1805, které provedl R. Rühlmann v roce 1870.
česky: vzorec Laplaceův–Rühlmannův; angl: Laplace and Rühlmann formula; něm: Laplace-Rühlmann-Formel f; rus: формула Лапласа-Рюльмана  1993-b1
Laplaceov vzorec
jedna z verzí barometrické formule, používaná ve tvaru:
z=8000(1+αT)ln p0p,
nebo
z=18400(1+αT)log p0p,
kde z je výška v m nad výchozí hladinou, p0 tlak vzduchu ve výchozí hladině, p tlak vzduchu ve výšce z, α je konstanta rovná 0,00366 a T je teplota vzduchu ve °C. Pro reálné ovzduší, v němž se teplota mění s výškou, se symbolem T rozumí prům. teplota ovzduší v dané vrstvě vzduchu, počítaná obvykle jako aritmetický průměr teploty v hladinách s tlakem p0 a p. V uvedených vzorcích se nebere zřetel na vliv vlhkosti vzduchu. Viz též vzorec Babinetův, vzorec Laplaceův–Rühlmannův.
česky: vzorec Laplaceův; angl: Laplace formula; něm: Laplace-Formel f; rus: формула Лапласа  1993-a3
Laplaceov zákon
vztah pro rychlost šíření zvuku v atmosféře. Podle něj je rychlost zvuku dána vztahem
c=κpρ,
kde c je rychlost zvuku, p tlak vzduchu, ρ hustota vzduchu, κ Poissonova konstanta (κ = cp / cv , cp značí měrné teplo vzduchu při stálém tlaku a cv měrné teplo vzduchu při stálém objemu). Laplaceův zákon byl odvozen za předpokladu, že rozpínání a odpovídající stlačování plynného prostředí při akust. vlnění probíhá adiabaticky. V suchém vzduchu (κ  1,405) při norm. podmínkách tlaku (p = 1 013,25 hPa) a teploty (T = 273,15 K  0 °C) je rychlost šíření zvuku podle Laplaceova zákona přibližněrovna 331 m.s–1, což odpovídá naměřeným údajům. Uvedený vzorec pro rychlost zvuku odvodil franc. přírodovědec P. S. Laplace v r. 1826. S použitím stavové rovnice nabývá Laplaceův zákon tvar
c=κR*Tm,
kde R* je univerzální plynová konstanta, T teplota vzduchu v K a m jeho poměrná molekulová hmotnost. Z tohoto vzorce vyplývá, že rychlost zvuku závisí v daném plynném prostředí pouze na jeho teplotě.
česky: zákon Laplaceův; angl: Laplace law; něm: Laplacesches Gesetz n; rus: закон Лапласа  1993-a2
laser
[lejzr] – kvantový generátor světla, produkující monochromatické, koherentní záření s malou rozbíhavostí. Všechny typy laserů sice pracují na principu zesílení světla pomocí stimulované emise záření, ale liší se velmi výrazně svou konstrukcí i vlastnostmi.
Lasery lze rozdělit podle:
a) povahy aktivního prostředí (pevná látka, kapalina, plyn, polovodič);
b) vyzařované vlnové délky (viditelné světlo, infračervené, ultrafialové, nebo rentgenové záření);
c) způsobu čerpání energie (optickým zářením, elektrickým polem, jadernou energií, chemickou reakcí atd.);
d) režimu práce (spojitý, pulzní).
Vlastností laserových paprsku se v met. aplikacích využívá k přesnému měření vzdálenosti a poloh, nebo k určování fyz-chem. vlastností zkoumaného vzorku ovzduší. Laser je zákl. částí lidaru. Principu laseru se v met. službě používá rovněž ke čtení dokumentů, zákresům met. snímků, map apod.
Termín zavedl amer. fyzik G. Gould před r. 1960. Jde o akronym angl. názvu Light Amplification by the Stimulated Emission of Radiation „zesílení světla stimulovanou emisí záření“, vytvořený analogicky k termínu maser označujícímu přístroj zesilující mikrovlnné záření.
česky: laser; angl: laser; něm: Laser m; rus: лазер  1993-a3
laserový lokátor
syn. lidar.
česky: lokátor laserový; angl: lidar; něm: Laser-Radar n, Lidar n; rus: лазерный локатор, лидар  1993-a3
latentná instabilita ovzdušia
zast. označení pro stav atmosféry, kdy se při převládajícím instabilním teplotním zvrstvení atmosféry vyskytuje nejméně jedna zadržující vrstva nejčastěji u povrchu země. Výstupné konvektivní proudy se v tomto případě plně vyvinou až po rozrušení zadržujících vrstev. Rozrušení může být mechanické (např. vlivem horské překážky) nebo termické (prohřátí zemského povrchu), popř. dynamické (konvergence proudění).
česky: instabilita atmosféry latentní; angl: latent instability of atmosphere; něm: latente Instabilität der Atmosphäre f  1993-a2
latentné sublimačné teplo
česky: teplo sublimační latentní; angl: latent heat of sublimation; něm: Sublimationswärme f  1993-a1
latentné teplo
syn. teplo skupenské, teplo utajené – 
1. množství tepla potřebné k tomu, aby jednotka hmotnosti dané látky změnila skupenství, aniž přitom dojde ke změně její teploty. Ve fyzice atmosféry se zaměřujeme především na latentní teplo spotřebované nebo uvolněné při fázových přechodech vody. Rozeznáváme:
a) latentní teplo vypařování spotřebované při změně kapalné vody ve vodní páru;
b) latentní teplo tání spotřebované při fázovém přechodu ledu ve vodu;
c) latentní teplo sublimace spotřebované při přechodu ledu přímo ve vodní páru.
Při opačných fázových přechodech se stejné množství tepla uvolňuje a označujeme:
a) latentní teplo kondenzace uvolněné při fázovém přechodu vodní páry v kapalnou vodu;
b) latentní teplo mrznutí (tuhnutí) uvolněné při přechodu vody v led;
c) u fázového přechodu vodní páry přímo v led část autorů používá stále termín latentní teplo sublimace. V současné literatuře, zejména anglosaského původu, se často objevuje označení latentní teplo depozice.

2. v meteorologii se pojmu latentní teplo používá i k obecnému označení tepla, které se v atmosféře nebo na zemském povrchu uvolňuje při fázových přechodech vody.
česky: teplo latentní; angl: latent heat; něm: latente Wärme f; rus: скрытое тепло  1993-a3
latentné teplo mrznutia
česky: teplo mrznutí latentní; angl: latent heat of freezing; něm: Gefrierwärme f  1993-a1
latentné teplo topenia
česky: teplo tání latentní; angl: latent heat of fusion; něm: Schmelzwärme f  1993-a1
latentné teplo tuhnutia
česky: teplo tuhnutí latentní; angl: latent heat of fusion; něm: Gefrierwärme f  1993-a1
latentné teplo vyparovania
česky: teplo vypařování latentní; angl: latent heat of vaporization; něm: Verdampfungswärme f  1993-a1
látka znečisťujúca ovzdušie
znečišťující příměs v ovzduší, která má toxické nebo jinak škodlivé účinky na člověka nebo jiné organismy, pokud se vyskytuje v určité koncentraci po určitou dobu. Látkami znečisťujícícimi ovzduší mohou být plyny, i tuhé či kapalné součásti atmosférického aerosolu. Jsou antropogenního a někdy i přírodního původu. Mezní (nejvýše přípustné) koncentrace běžných znečisťujících látek z hlediska humánní hygieny, vztažené na určitou odběrovou dobu, jsou ve vyspělých zemích včetně ČR stanoveny zákonem, avšak vliv směsí škodlivin je zpravidla nutno hodnotit individuálně. Známou znečisťující látkou, vznikající při hoření fosilních paliv, je oxid siřičitý (SO2), dalšími znečisťujícími látkami jsou např. oxidy dusíku (NO, NO2), sloučeniny fluóru a jemné částice poletavého prachu. Z organických látek se dnes za velmi nebezpečnou považuje např. benzo(a)pyren. Viz též znečištění ovzduší, koncentrace znečisťujících látek.
česky: látka znečisťující ovzduší; angl: ambient air pollutant limit  2014
látky poškodzujúce ozónovú vrstvu
látky uvolňované do atmosféry Země v důsledku lidské činnosti, které pronikají až do spodní stratosféry. Zde se pod vlivem ultrafialového záření (UV-C) rozkládají a vzniklé radikály následně rozkládají molekuly ozonu. Seznam látek poškozujících ozonovou vrstvu a časový harmonogram omezování jejich výroby a spotřeby stanovil Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, který navázal na Vídeňskou konvenci na ochranu ozonové vrstvy. Mezi nejdůležitější látky poškozující ozonovou vrstvu patří chlorfluorované uhlovodíky CFC neboli tvrdé freony a obdobné látky obsahující i brom zvané halony. Z jednotlivých látek možno jako příklady uvést tetrachlormetan, metylchloroform, metylbromid, formaldehyd apod. Ve srovnání s tvrdými freony jsou pro ozonovou vrstvu poněkud menším nebezpečím neúplně halogenované uhlovodíky – hydrochlorfluorovodíky HCFC neboli měkké freony, a to pro svoji menší stálost během vertikálního transportu v atmosféře až do ozonové vrstvy. Látky typu HCFC jsou postupně nahrazovány látkami typu HFC (hydrofluorouhlovodíky), které vzhledem k absenci atomu chloru nepoškozují ozonovou vrstvu, většinou jsou to však silné skleníkové plyny. Jejich postupná náhrada je předmětem dodatku Montrealského protokolu z Kigali (2016).
V 60. a 70. letech minulého století, kdy se (z dnešního pohledu mylně) předpokládal brzký masový přesun mezikontinentální letecké dopravy do výšek kolem 20 km, se intenzivně zvažovalo též ohrožení ozonové vrstvy emisemi oxidů dusíku z leteckých motorů.
česky: látky poškozující ozonovou vrstvu; angl: ozone depleting substances; něm: die Ozonschicht schädigende Stoffe; rus: вешества разрушающие озонный слой, озоноразрушающие вещества  2014
lavínový vietor
vzduchová tlaková vlna vznikající při pohybu sněhových lavin a při průvodních jevech, jako jsou sesuny půdy, řícení balvanů apod. Vytváří se před čelem mas pohybujících se prudce dolů po svazích.
česky: vítr lavinový; angl: avalanche blast, avalanche wind; něm: Lawinenwind m; rus: лавинный ветер  1993-a1
leader
[lídr] - syn. výboj blesku vůdčí.
Termín je přejat z angl. leader „vůdce“.
česky: leader; angl: leader; rus: лидер  1993-a1
lejak
syn. příval – déšť velké intenzity a v našich oblastech převážně krátkého trvání a malého plošného rozsahu. Většinou se jedná o silné konvektivní srážky. Přívalový déšť způsobuje prudké rozvodnění malých toků a značné zatížení kanalizačních sítí. Údaje o přívalových deštích (intenzita, trvání, četnost, doba opakování apod.) jsou nezbytné v hydrotechnických výpočtech. Kritéria přívalového deště nejsou jednotná, např. podle G. Hellmanna je za přívalový považován déšť s úhrnem srážek 10 až 80 mm za dobu kratší než 180 minut. Viz též vztah Wussovův, vztah Němcův, extrémy srážek, povodeň.
česky: déšť přívalový; něm: Platzregen n; fr: pluie torrentielle f, pluie intense f, pluie forte f; rus: ливень, ливневой дождь, проливной дождь  1993-a3
lejak
lid. výraz pro silný déšť. Nejčastěji se jedná o déšť přívalový.
česky: liják; angl: rain gush; něm: Platzregen m, Regenguss m, Starkregen m; rus: ливень  1993-a3
lejak
lid. výraz pro přívalový déšť.
česky: lijavec; rus: ливень , проливной дождь  1993-a1
lekárska klimatológia
součást humánní bioklimatologie, která studuje vlivy klimatu na zdraví a nemoci člověka. Jejím cílem je jednak zlepšení (ozdravení) přírodních, zvláště atm. podmínek pro život člověka, jednak využití příznivých vlastností klimatu k léčbě a rekreaci, popř. preventivní upozorňování na biometeorologicky nepříznivé změny počasí. Viz též nemoci meteotropní, předpověď biometeorologická.
česky: klimatologie lékařská; angl: medical climatology; něm: Medizinklimatologie f; rus: медицинская климатология  1993-a2
lekárska meteorológia
odvětví aplikované meteorologie zkoumající meteorologické prvky a jevy, popř. jejich soubory ve vztahu ke zdraví člověka. Zvláštní pozornost věnuje meteotropním nemocem, vnímavosti lidí na průběh počasí, tzv. meteosenzibilitě a využití klimatu pro léčení nemocí a utužování zdraví, tzv. klimatoterapii. V ČR se pojem lékařská meteorologie považuje za syn. lékařské bioklimatologie. Viz též lázně klimatické, klimatologie lékařská.
česky: meteorologie lékařská; angl: medical meteorology; něm: Medizinmeteorologie f; rus: медицинская метеорология  1993-a2
Lenardov efekt
proces separace elektrického náboje nastávající při spontánním tříštění vodních kapek, které dorostou během svého pádu v atmosféře do kritické velikosti a stanou se hydrodynamicky nestabilní. Kapka se přitom rozpadá na několik větších zbytků a určitý počet maličkých kapiček. Lenardův efekt pak spočívá v tom, že větší zbytky rozpadlých kapek nesou kladný náboj, maličké kapičky náboj záporný, který kromě toho difunduje do okolí ve formě záporných iontů. Obdobný el. jev nazývaný rovněž Lenardův efekt vzniká i při tříštění vodních kapek dopadajících jako atm. srážky na zemský povrch, ve vodopádech, apod. Lenardův efekt poprvé popsal bratislavský rodák, něm. fyzik P. Lenard (1862–1947) v r. 1904.
česky: efekt Lenardův; angl: Lenard effect, waterfall effect; něm: Lenard-Effekt m, Wasserfalleffekt m; fr: effet Lenard m; rus: эффект Ленарда  1993-a3
lenticularis
(len) [lentykuláris] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má podobu čoček nebo mandlí, které jsou často velmi protáhlé a mají obvykle výrazné obrysy; někdy se u nich projevuje irisace (zbarvení). Oblaky tohoto tvaru jsou nejčastěji orografického původu, mohou se však vyskynout i v oblastech bez význačné orografie. Označení tvaru len se užívá hlavně u druhů cirrocumulus, altocumulus a stratocumulus. Viz též oblak orografický.
Termín navrhl angl. meteorolog W. C. Ley v r. 1894, do mezinárodní klasifikace byl zařazen v r. 1930. Pochází z lat. lenticularis „čočkovitý“, odvozeného od lenticula, což je zdrobnělina slova lens „čočka“ (srov. lentilka).
česky: lenticularis; angl: lenticularis; něm: lenticularis; rus: лентикулярные, чечевицеобразные облака  1993-a2
lepkavý sneh
intenzivní srážka sněhu tvořená vlhkými vločkami velkých rozměrů, vypadávající při teplotách blízkých 0 °C a usazující se na předmětech na zemi, a zejména na větvích stromů, drátech apod. Vytváří silnou vrstvu, která svou tíhou může způsobit škody. Proto je lepkavý sníh řazen mezi námrazky.
česky: sníh lepkavý; angl: wet snow; něm: Pappschnee m; rus: липкий снег, мокрый снег  1993-a3
lesnícka klimatológia
syn. silvioklimatologie – aplikovaná klimatologie studující klima lesa především pro potřeby lesního hospodářství, a to s ohledem na pěstování a produkci lesa i těžbu a dopravu dřeva. Vzhledem k víceúčelové funkci lesa lze do lesnické klimatologie zahrnout i klimatologický výzkum lesních oblastí pro využití k rekreaci, pro oběh vody v přírodě, pro zlepšování (melioraci) zvláště místního klimatu výsadbou větrolamů, hygien. ochrannými pásmy kolem vodních nádrží a průmyslových závodů apod. Lesnická klimatologie tedy sleduje nejen vlivy klimatu na les, nýbrž i klimatické účinky lesa na okolní prostředí. Viz též meteorologie lesnická.
česky: klimatologie lesnická; angl: forest climatology; něm: Forstklimatologie f; rus: климатология леса  1993-a1
lesnícka meteorológia
syn. silviometeorologie – odvětví aplikované meteorologie, které se zabývá vzájemnými interakcemi atm. dějů a lesa. Zahrnuje jak výzkumné, tak i provozní problémy v souvislosti s hospodařením v lese, s ochranou lesa atd. Viz též klimatologie lesnická.
česky: meteorologie lesnická; angl: forest meteorology; něm: Forstmeteorologie f; rus: лесная метеорология  1993-a2
lesný vietor
část místní cirkulace, která vzniká na okraji lesa v důsledku rozdílu teploty mezi lesem a jeho okolím. Vane od lesa a jeho rychlost zpravidla nepřesahuje desetiny m.s–1 s výjimkou případů, kdy po radiačním ochlazení horních částí korun stromů a vzduchu v této vrstvě, zvláště v době olistění stromů a při dostatečném korunovém zápoji, dochází ke krátkodobému zesílení cirkulace mezi lesem a okolím. Tehdy může lesní vítr dosáhnout rychlosti vyšší než 1 m.s–1 a tím může být významný např. při leteckých aplikacích jemných látek s výrazně selektivním účinkem.
česky: vítr lesní; angl: forest wind; něm: Waldwind m; rus: лесной ветер  1993-a3
leste
místní název pro horký, suchý vých. nebo jv. vítr na Madeiře a Kanárských ostrovech, vanoucí ve všech ročních obdobích kromě léta. Za tohoto větru klesá relativní vlhkost vzduchu pod 20 %. Vyskytuje se na přední straně cyklony postupující přes Atlantik k východu. Je podobný sciroccu ve Středomoří a větru leveche ve Španělsku.
Termín je přejat z portugalského leste „východ; východní (vítr)“.
česky: leste; angl: leste; něm: Leste m; rus: лестэ  1993-a2
let podľa prístrojov
let, který se uskutečňuje, bez ohledu na příp. vizuální kontakt s povrchem Země, za met. podmínek zpravidla horších, než jsou stanoveny minimy pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Pro tyto lety platí speciální pravidla IFR (Instrument flight rules), která lze nalézt v publikaci Letecké informační služby ŘLP ČR s.p. AIP (Aeronautical Information Publication). Viz též podmínky meteorologické pro let s použitím přístrojů.
česky: let s použitím přístrojů; angl: instrument flight; něm: Instrumentenflug m; rus: полет по приборам  1993-a3
let pri viditeľnosti zeme
let, který se uskutečňuje za vizuálního kontaktu s povrchem země a za met. podmínek rovných nebo lepších, než jsou stanoveny minimy pro dohlednost, vzdálenost od oblaků a od základny oblaků. Pro tyto lety platí speciální pravidla VFR (Visual flight rules). Lety VFR lze provádět jen do letové hladiny FL 195 (19 500 stop). Výjimky z tohoto pravidla pro lety až do hladiny FL 285 (28 500 stop) mohou být schváleny Úřadem pro civilní letectví a lze je nalézt v publikaci Letecké informační služby ŘLP ČR s. p. AIP (Aeronautical Information Publication). Viz též podmínky meteorologické pro let za viditelnosti.
česky: let za viditelnosti povrchu Země; angl: visual flight; něm: Sichtflug m; rus: визуальный полет  1993-a3
let za zťažených meteorologických podmienok
let za podmínek, za nichž není možná nebo je velmi ztížená vizuální navigace s využitím viditelnosti povrchu Země. Obvykle jde o let v oblacích, nad oblaky pokrývajícími značnou část oblohy, při malé dohlednosti nad mořem nebo ve velkých výškách. Přesné vymezení ztížených meteorologických podmínek závisí zejména na typu letadla, na denní době a na kvalifikaci posádky letadla. V civilním letectvu se častěji používají termíny let s použitím přístrojů a podmínky meteorologické pro let podle přístrojů (IMC). Viz též dohlednost letová.
česky: let za ztížených meteorologických podmínek; něm: Flug unter schwierigen meteorologischen Bedingungen m; rus: полет в сложных метеорологических условиях  1993-a3
letecká klimatológia
aplikovaná klimatologie studující klimatické podmínky leteckého provozu. Zabývá se zejména zpracováním klimatologických podkladů pro umísťování a výstavbu letišť, zabezpečování leteckého provozu a sestavování klimatografie letišť a leteckých tratí. Viz též meteorologie letecká.
česky: klimatologie letecká; angl: aeronautical climatology; něm: Flugklimatologie f; rus: авиационная климатология  1993-a1
letecká meteorológia
odvětví aplikované meteorologie, které zkoumá meteorologické prvky a jevy z hlediska jejich vlivu na činnost letectva i leteckou techniku a řeší teoretické problémy spojené s meteorologickým zabezpečováním letectva (leteckého provozu). Využívá aplikované poznatky z mnoha odvětví meteorologie zejména statiky, dynamiky a termodynamiky atmosféry, fyziky oblaků a srážek, synoptické meteorologie a klimatologie, nauky o met. přístrojích a numerických modelů. Hlavním cílem letecké meteorologie je přispět nejvyšší možnou mírou ke zvyšování bezpečnosti, pravidelnosti a hospodárnosti leteckého provozu. Viz též klimatologie letecká.
česky: meteorologie letecká; angl: aeronautical meteorology; něm: Flugmeteorologie f; rus: авиационная метеорология  1993-a3
letecká meteorologická služba
meteorologická služba ve smyslu souboru činností za účelem zabezpečení leteckého provozu. V ČR provádí leteckou meteorologickou službu pro civilní letectví Český hydrometeorologický ústav, pro vojenské letectvo Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad. Viz též zabezpečení letectva meteorologické, úřad meteorologický, předpis L3 – Meteorologie.
česky: služba meteorologická letecká; angl: aeronautical meteorological service, aviation meteorological service; něm: Flugwetterdienst m; rus: авиационная метеорологическая служба  1993-a3, ed. 2024
letecká meteorologická služobňa
místo, kde se poskytují met. služby pro zabezpečení potřeb letového provozu na letišti. Plní všechny, nebo některé z těchto funkcí nezbytných k uspokojení potřeb letového provozu na letišti:
a) přípravu a obstarávání předpovědí a dalších příslušných informací pro dané lety; míra odpovědnosti za přípravu předpovědí záleží na místní dostupnosti a využití materiálů pro traťové a letištní předpovědi získané z jiných služeben;
b) přípravu a obstarávání předpovědí místních meteorologických podmínek;
c) nepřetržité sledování meteorologických podmínek nad letišti, pro která připravuje předpovědi;
d) poskytování briefingu, konzultací a letové meteorologické dokumentace členům letových posádek a jinému personálu letového provozu;
e) dodávání dalších meteorologických informací leteckým uživatelům;
f) vystavování dostupných meteorologických informací;
g) výměnu meteorologických informací s jinými meteorologickými služebnami;
h) dodávání přijatých informací týkajících se přederupční vulkanické aktivity, vulkanické erupce, nebo oblaku tvořeného vulkanickým popelem přidruženým stanovištím letových provozních služeb, letecké informační službě a meteorologické výstražné službě, podle dohody mezi meteorologickým úřadem a příslušným úřadem ATS.
česky: služebna meteorologická letištní; angl: meteorological office; něm: Dienstraum an der Flugwetterwarte m; rus: авиаметеорологическая станция, авиаметеорологический центр  1993-b3
letecká meteorologická stanica
meteorologická stanice umístěná na letišti, na které se provádí met. pozorování zaměřené pro potřebu letectva. Může zároveň poskytovat zákl. informace pro let, většinou s využitím podkladů získaných od let. met. služebny nebo od pracoviště met. výstražné služby. Poskytuje rovněž orgánům řízení letového provozu operativní met. údaje z vlastní zóny odpovědnosti, a to některé nepřetržitě, některé v určených termínech, na vyžádání nebo po překročení stanovených hodnot met. prvků. V ČR vykonává obvykle rovněž funkci zákl. synoptické stanice. Viz též meteorologie letecká, zabezpečení letectva meteorologické, kódy meteorologické letecké.
česky: stanice meteorologická letecká; angl: aeronautical meteorological station; něm: flugmeteorologische Station f, Flugwetterstation f, Flugwetterwarte f; rus: авиаметеорологическая станция  1993-a3
letecká predpoveď počasia
speciální meteorologická předpověď očekávaných met. podmínek pro určitou dobu a určitý prostor nebo určitou trať. Může mít formu otevřené řeči, zkrácené otevřené řeči (mezinárodní nebo národní zkratky), kódů (mezinárodní nebo národní kódy) nebo grafickou (mapy, tabulky aj.). V mezinárodním civilním letectví se používají letištní předpovědi počasí, předpovědi počasí pro vzlet a přistání, oblastní předpovědi počasí a předpovědi pro let nebo trať.
česky: předpověď počasí letecká; angl: aviation forecast; něm: Flugwettervorhersage f; rus: авиационный прогноз  1993-a1
letecké meteorologické kódy
část tradičních alfanumerických kódů vytvořených pro sestavování leteckých meteorologických zpráv METAR a SPECI a letištní předpovědi TAF určených pro meteorologické zabezpečení letectví. Zprávy METAR a SPECI mohou obsahovat předpověď přistávací typu „trend“. Letecké meteorologické kódy ARFOR a ROFOR se už prakticky nepoužívají.
česky: kódy meteorologické letecké; angl: aeronautical meteorological codes; něm: flugmeteorologischer Code m; rus: авиационные метеорологические коды  1993-a3
letištná meteorologická stanica
nevh. označení pro leteckou meteorologickou stanici, která je umístěna přímo na letišti.
česky: stanice meteorologická letištní  1993-a1
letištná predpoveď počasia
letecká předpověď počasí, která obsahuje stručné vyjádření předpovídaných met. podmínek na letišti během určitého období. Obsahuje vždy předpověď přízemního větru, dohlednosti, stavu počasí a oblačnosti. Dále může letištní předpověď počasí obsahovat také předpovědi teploty vzduchu. Doby platnosti letištní předpovědi počasí nejsou kratší než 9 hodin, nejčastějšími dobami jsou 9, 24 a max. 30 hodin. Letištní předpověď počasí s platností méně než 12 hodin se vydávají každé 3 hodiny, ostatní každých 6 hodin. Letištní předpovědi počasí se vydávají a mezi letišti vyměňují ve formě kódu TAF. Viz též indikátory změny v přistávacích a letištních předpovědích.
česky: předpověď počasí letištní; angl: aerodrome forecast; něm: Flughafenvorhersage f; rus: прогноз погоды по аэродрому  1993-a3
letištné prevádzkové minimá
hodnoty vodorovné dohlednosti nebo dráhové dohlednosti a výšky základny význačné oblačnosti, určené příslušnou leteckou organizací, při nichž se ještě může uskutečnit vzlet nebo přistání letadla. Stanovují se především s ohledem na charakter překážkových rovin, přístr. vybavení letiště a denní dobu (den, noc).
česky: minima letištní provozní; angl: aerodrome operational minima; něm: Flugplatzbetriebsminima n/pl; rus: минимумы метеорологических условий аэродрома  1993-a3
letný deň
mezinárodně rozšířený charakteristický den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 25,0 °C nebo vyšší. Toto vymezení je užíváno v Česku i v dalších zemích, v mezinárodní komunitě se nicméně za letní den považuje teprve den s překročením této prahové hodnoty. Podmnožinou letních dní jsou horké, popř. velmi horké dny.
česky: den letní; angl: summer day; něm: Sommertag m; fr: jour de chaleur m, jour chaud m; rus: летний день  1993-a3
letný monzún
monzun podmíněný převládáním nižšího tlaku vzduchu nad velkými oblastmi pevnin v teplém pololetí, vanoucí zpravidla z moře na pevninu a přinášející sem monzunové srážky. Nástup monzunu a jeho konec, které se regionálně liší, vymezují hlavní období dešťů. Např. prům. datum jeho nástupu v Bombaji je 5. červen a konce 15. říjen.
česky: monzun letní; angl: summer monsoon; něm: Sommermonsun m; rus: летний муссон  1993-a3
letný slnovrat
viz slunovrat.
česky: slunovrat letní; angl: summer solstice; něm: Sommersonnenwende; rus: летнее солнцестояние  2019
letný smog
česky: smog letní; angl: summer smog; něm: Sommersmog m; rus: летний смог  2019
leto
jedna z hlavních klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (astronomické léto);
2. trojice letních měsíců, na sev. polokouli červen, červenec a srpen (tzv. klimatologické léto);
3. období s prům. denními teplotami vzduchu 15 °C a vyššími (tzv. vegetační léto).
česky: léto; angl: summer; něm: Sommer m; rus: лето  1993-a3
letová dohľadnosť
dohlednost pozorovaná z kabiny letícího letadla ve směru letu. V oblacích druhu cirrus, cirrostratus a cirrocumulus bývá několik stovek metrů, v oblacích druhu altocumulus a altostratus desítky až stovky metrů a v základnách oblaků druhu cumulonimbus klesá někdy až na 10 metrů. Letová dohlednost se snižuje zejména pod vrstvami inverzí teploty vzduchu vlivem prachu, kouře a vodní páry. Ve vysokých vrstvách troposféry a ve stratosféře lze letovou dohlednost určovat podle barvy oblohy a jasu hvězd.
česky: dohlednost letová; angl: flight visibility; něm: Flugsicht f; fr: visibilité en vol f  1993-b3
letové hladiny
(FL-flight levels) – hladiny (výšky) v atmosféře mezinárodně určené k zabezpečení letů hlavně dopravních letadel. Výška letu v letových hladinách se udržuje podle výškoměru nastaveného na tlak vzduchu 1 013,2 hPa, takže jsou letové hladiny hladinami konstantního atm. tlaku. První letovou hladinou (v praxi nepoužívanou) je tlaková hladina 1 013,2 hPa. Další letové hladiny jsou od sebe vzdáleny o konstantní tlakové intervaly, které ve standardní atmosféře odpovídají vert. vzdálenosti 300 m. Letové hladiny letových cest se udávají čís. symbolem, který značí výšku ve standardní atmosféře ve stovkách stop (např. 290, 310 atd.).
česky: hladiny letové; angl: flight levels; něm: Flugniveaus n/pl; rus: уровни полета, эшелоны полета  1993-a3
levante, levanter
syn. levanter – španělský název pro mírný až čerstvý vých. nebo sv. vítr ve Středomoří, v oblasti od již. Francie po Gibraltar. Při levante se vyskytuje velmi vlhké (mlhavé) a deštivé počasí, zvláště v období od října do prosince a od února do března. Prům. trvání levante bývá kolem 2 dní. Vyskytuje se při vysokém tlaku vzduchu nad stř. Evropou a cykloně v jz. oblasti Středozemního moře.
Termín je přejat ze špaň. levante „východ, východní vítr“ (z lat. levare „zvedat“, podle vycházejícího slunce; srov. levitovat).
česky: levante; angl: levante; něm: Levante f; rus: леванте  1993-a1
leveche
[leveš] – španělské označení pro scirocco. Je to horký a suchý vítr v pobřežních oblastech mezi Valencií a Malagou, nesoucí prach a písek z jv. až jz. kvadrantu. Vane na přední straně cyklony na jv. pobřeží Španělska, zasahuje však pouze několik kilometrů do vnitrozemí.
Termín je přejat ze špaň. leveche či lebeche, které zřejmě pochází z it. libeccio téhož významu (z řec. λίψ [lips, gen. libos] „deštivý vítr“, přes arabštinu).
česky: leveche; angl: leveche; něm: Leveche m; rus: левече  1993-a1
lidar
syn. lokátor laserový, lokátor kvantový optický, lokátor kvantový světelný – druh profileru určený k sondáži atmosféry na principu vysílání laserových pulsů a detekci zpětně rozptýleného záření. Ze zpoždění signálu a rychlosti světla lze určit vzdálenost od místa zpětného rozptylu signálu. Řada lidarů poskytuje i informace o změnách intenzity rozptýleného záření. Pomocí lidarů lze měřit řadu atmosférických parametrů: teplotu, tlak, vlhkost, koncentraci atm. plynů (např. ozonu, metanu, oxidů síry a dusíku atd.). Dále lze lidarů v meteorologii využívat k měření výšky základny oblaků, tvaru oblaků a tvaru kouřových vleček i k odhadu fyz. a chem. vlastností atmosférického aerosolu. Lidary jsou rovněž využívány na meteorologických družicích, kde kromě výše uvedených aplikaci jsou rovněž používány pro stanovení mikrofyzikálních vlastností oblačnosti. Pokud lidar umožňuje měřit změnu frekvence zpětně rozptýleného záření oproti vysílaným paprskům, využívá Ramanova rozptylu k identifikaci různých příměsí v atmosféře. Viz též ceilometr.
První lidar byl vytvořen a pojmenován v r. 1961. Jde o akronym úplného angl. názvu LIght Detection And Ranging „světelná detekce a měření vzdálenosti“, sestavený analogicky k termínu radar.
česky: lidar; angl: lidar; něm: Lidar n; rus: лидар  1993-a3
liečivá klíma
termín používaný ve zdravotnictví pro soubor fyz., chem. a biologických faktorů v atmosféře, který příznivě ovlivňuje fyziologické funkce organizmu. Léčivé klima je vhodné k prevenci a léčbě některých chorobných stavů, k posilnění organizmu ve smyslu obnovení zlepšení zdravotního stavu, pracovní schopnosti a výkonnosti. Klima lze prohlásit za léčivé jen tehdy, je-li podán důkaz o jeho léčivých vlastnostech a účincích, který je opřen o vědecký výzkum a lékařskou zkušenost s těmito účinky. Viz též klimatoterapie, lázně klimatické, místo klimatické.
česky: klima léčivé; angl: therapeutic climate; něm: Heilklima n  1993-b2
liehový teplomer
skleněný teploměr, jehož teploměrnou kapalinou je líh, popř. jiná organická látka s bodem tuhnutí kolem –100 °C, která bývá někdy zabarvena pro usnadnění čtení údajů. Nejčastěji se používá k měření minimální teploty vzduchu.
česky: teploměr lihový; angl: alcohol thermometer, spirit thermometer; něm: Alkoholthermometer n; rus: спиртовый термометр  1993-a2
lietadlová meteorologická stanica
česky: stanice meteorologická letounová; angl: aircraft meteorological station; rus: летающая метеорологическая станция  2019
lietadlová meteorologická stanica
1. meteorologická stanice, která provádí letadlové meteorologické měření během letu letadla. Měří teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, turbulenci a námrazu. Každé měření je doplněno údajem o čase, poloze a fázi letu. Výsledky měření jsou automaticky zpracovávány a v kódech AMDAR nebo BUFR předávány do příslušných met. center. Viz též pozorování meteorologické z letadel během letu.
2. letoun, výjimečně kluzák nebo vrtulník (případně meteologický dron) upravený speciálně pro letadlový průzkum počasí. Kromě met. měření a pozorování meteorologických prvků a jevů může být vybavený pro vypouštění klesavých radiosond nebo pro jiná speciální měření. Tento typ letadlové meteorologické stanice provádí vert. nebo horiz. letadlovou sondáž atmosféry lokálního charakteru.
česky: stanice meteorologická letadlová; angl: aircraft meteorological station; něm: Flugzeugwetterstation f; rus: самолетная метеорологическая станция, самолетная метеорологическая станция  1993-b3
lietadlová sondáž atmosféry
sondáž atmosféry prováděná letadlovou meteorologickou stanicí, a to ve formě meteorologického pozorování z letadel během letu nebo v rámci letadlového průzkumu počasí. Stoupá-li letadlo v prostoru letiště, třeba i s krátkými úseky vodorovného letu, jedná se o vertikální letadlovou sondáž atmosféry. Je-li prováděno měření při letu po trati, označuje se letadlová sondáž jako horizontální sondáž atmosféry.
česky: sondáž atmosféry letadlová; angl: aircraft sounding; něm: Flugzeugsondierung f; rus: самолетное зондирование  1993-b3
lietadlové meteorologické meranie
met. měření a pozorování konané z letícího letadla. Při běžném letu je provádí buď posádka jako doplňkový program činnosti, nebo probíhá automaticky. Při speciálním letu za účelem získání met. dat tvoří hlavní náplň činnosti specialistů na palubě letadla, popř. posádky letadla, může být však prováděno i automaticky. K letadlovému met. měření se používá i bezpilotních letadel. Světová meteorologická organizace koordinuje letadlová meteorologická měření v programu AMDAR (Aircraft Meteorological Data Relay).
česky: měření meteorologické letadlové; angl: meteorological aircraft measurement; něm: meteorologische Flugzeugmessung f; rus: самолетное метеорологическое измерение  1993-a3
lietadlový prieskum počasia
přímé aerologické pozorování prostřednictvím speciálního letu letadla s cílem získat met. informace. Podle způsobu zjišťování meteorologických prvků a jevů někdy rozlišujeme průzkum vizuální a přístrojový neboli instrumentální. Viz též stanice meteorologická letadlová, sondáž atmosféry letadlovázálet počasí.
česky: průzkum počasí letadlový; angl: weather reconnaissance flight; něm: Wetterflug m, Wettererkundungsflug m; rus: авиационная разведка погоды  1993-a3
lievik tromby
starší označení pro kondenzační chobot, viz tromba.
česky: nálevka tromby; něm: Trombenschlauch m; rus: воронка тромба  1993-a3
lievik tropopauzy
česky: trychtýř tropopauzy; něm: Tropopausentrichter m  1993-a1
lievik tropopauzy
trychtýř tropopauzy výrazné snížení tropopauzy tvarem připomínající nálevku, které vzniká nad hlubokou a málo pohyblivou cyklonou. Jedná se o proces, kdy se stratosférický vzduch dostává do troposféry. Obvykle se část tohoto vzduchu vrací do stratosféry a část zůstává v troposféře. Důležitý proces výměny plynů mezi dolní stratosférou a troposférou.
česky: nálevka tropopauzy; angl: tropopause folding; něm: Tropopausentrichter m; rus: воронка тропопаузы  1993-a3
lievikový efekt
jeden z případů Venturiho efektu. Vzniká kombinací tryskového efektu a efektu návětrného, když z orografických důvodů dochází ke zhuštění proudnic jak v horiz., tak ve vert. směru. Výrazně přispívá k orografickému zesílení srážek v zasažené oblasti. Podmínkou je stoupající terén sevřený sbíhajícími se horskými pásmy, což vytváří „nálevku“ pro případné natékající proudění. V ČR mají takové uspořádání např. Rychlebské hory s Hrubým Jeseníkem, Oderské vrchy s Moravskoslezskými Beskydami, Lužické hory s Jizerskými horami a Šumava s Novohradskými horami. Uvedené případy se uplatňují při přibližně severním proudění, především při situaci Vb, popř. při výskytu retrográdní cyklony východně od ČR.
česky: efekt nálevkový; angl: funnel effect; něm: Trichtereffekt m; fr: vent de couloir m; rus: долинный эффект, эффект воронки  1993-a3
Lifted index
index stability odvozený ze Showalterova indexu a definovaný vztahem
LI=T500-TL,
kde T500 je teplota vzduchuhladině 500 hPa a teplota TL se v různých modifikacích Lifted indexu stanovuje různě, většinou se jedná o teplotu vzduchové částice vyzdviženou adiabaticky do hladiny 500 hPa z různě definované spodní hladiny.
česky: Lifted index; angl: Lifted index; rus: индекс LIFT, подьемный индекс  2014
Lightning Imager
(LI) [lajtning imidžr] – zobrazovací radiometr pro družicovou detekci blesků na geostacionární družici MTG.
česky: Lightning Imager; angl: Lightning Imager; něm: Lightning Imager; fr: Lightning Imager  2023
Liljequistovo parhélium
mimořádný halový jev, slabé, horizontálně protáhlé světelné skvrny na parhelickém kruhu ve větších úhlových vzdálenostech za paranthelii.
česky: parhelia Liljequistova; angl: Liljequist parhelia; něm: Liljequist-Nebensonne f  2014
limnigraf
automatický hladinoměr sloužící k záznamu časového průběhu vodního stavu.
česky: limnigraf; angl: stage recorder, water-level recorder; něm: Schreibpegel m; fr: limnigraphe; rus: лимниграф  2024
Linkeho stupnica modrosti oblohy
stupnice devíti standardních barevných odstínů modři od bílé po ultramarínovou sloužící k odhadu stupně modře oblohy. Kromě bílé využívá Linkeho stupnice osm karet s různými odstíny modři, číslované sudými čístlicemi od 2 do 16. Liché číslice se užívají pokud pozorovatel stanoví, že barva oblohy má odstín ležící mezi dvěma odstíny základní stupnice. V ČR se nepoužívá.
česky: stupnice modře oblohy Linkeho; angl: Linke blue sky scale; něm: Linke-Blauskala f  1993-a3
Linkeho zákalový faktor
charakteristika zeslabení slunečního záření v atmosféře v celém rozsahu spektra, která je definována poměrem extinkce reálné atmosféry obsahující zejména vodní páru a atmosférický aerosol k extinkci čisté a suché (Rayleighovy) atmosféry. Linkeho zákalový faktor vyjadřuje počet těchto ideálních atmosfér zeslabujících sluneční záření stejně jako reálná atmosféra. Určuje se z měření přímého slunečního záření pomocí pyrheliometrů nebo aktinometrů. Uvedenou charakteristiku definoval něm. meteorolog F. Linke v r. 1922. Hodnoty faktoru se obvykle pohybují v rozmezí 2 (studený a čistý vzduch) až 6 (vzduch znečištěný aerosolem).
česky: faktor zákalový Linkeho; angl: Linke turbidity factor; něm: Trübungsfaktor nach Linke m; fr: facteur de trouble de Linke m; rus: фактор мутности Линке, фактор помутнения  1993-a3
lipská meteorologická škola
směr a výsledky prací v Geofyz. ústavu v Lipsku, které předcházely norské meteorologické škole. Lipská meteorologická škola je spjata především s působením V. Bjerknese, který v letech 1913–1917 spolu se svým asistentem R. Wengerem sestavil a publikoval detailní synoptické mapy představující nové stadium při studiu atmosférických front. Na základě balonových výstupů bylo sestaveno 10 map barické topografie od 1 000 hPa do 100 hPa, byly kresleny izohypsy a izobary pro oblast Evropy i mapy proudnic a rychlostí větru při zemi. Tím byla zavedena metoda mapového zpracování aerol. údajů, která se brzy rozšířila v synoptické meteorologii. K představitelům školy meteorologické lipské patří také L. Weickmann, v Lipsku ve 20. letech působili i T. Bergeron a G. Swoboda.
česky: škola meteorologická lipská; angl: Leipzig school of meteorology; něm: Leipziger Schule f; rus: лейпцигская метеорологическая школа  1993-a1
listovitosť tropopauzy
zvláštní případ struktury tropopauzy, který je charakteristický výskytem několika vrstev vzduchu s odlišným vertikálním teplotním gradientem. Jev souvisí především se zánikem původních a vznikem nových tropopauz při střídání vzduchových hmot různých vlastností. V listovitosti tropopauzy se odráží výraznost cirkulačních procesů v dané oblasti. Viz též tropopauza vícevrstvá.
česky: listovitost tropopauzy; angl: foliated structure of tropopause; něm: blättrige Struktur der Tropopause f; rus: листовидная структура тропопаузы  1993-a1
litometeor
meteor vytvořený soustavou atmosférických částic, které jsou většinou pevného skupenství, ne však ledové. Tyto částice jsou rozptýleny ve vzduchu nebo zdviženy z povrchu země větrem. Podle klasifikace v rámci Mezinárodního atlasu oblaků mezi litometeory patří zákal, prachový zákal, kouř, zvířený prach nebo písek, prachová nebo písečná bouře a prachový nebo písečný vír. Viz též litosféra.
Termín se skládá z řec. λίθος  [lithos] „kámen“ (srov. monolit) a slova meteor.
česky: litometeor; angl: lithometeor; něm: Lithometeor n; rus: литометеор  1993-a3
litosféra
vnější pevný obal Země, zahrnující zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště. Viz též biosféra, pedosféra, kryosféra.
Termín se skládá z řec. λίθος [lithos] „kámen“ (srov. monolit) a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“); vznikl analogicky k termínu atmosféra.
česky: litosféra; angl: lithosphere; něm: Lithosphäre f; rus: литосфера  1993-a3
Ljapunovove exponenty
číselné charakteristiky, které v rámci teorie deterministického chaosu popisují citlivost procesů, které probíhají v daném systému, na jejich počáteční podmínky. Mají proto značný význam např. při hodnocení prediktability meteorologických předpovědí. Jejich zavedení vyplývá z příslušné matematické teorie.
česky: exponenty Ljapunovovy; angl: Lyapunov exponents; něm: Ljapunow-Exponenten m/pl  2017
lodná doplnková meteorologická stanica
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena jen nejnutnějšími spolehlivými met. přístroji a předává kódované zprávy o přízemních met. pozorováních.
česky: stanice meteorologická lodní doplňková; angl: supplementary ship station; něm: Ergänzungs-Schiffsstation f; rus: дополнительная судовая станция  1993-a3
lodná pomocná meteorologická stanica
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena jen základními met. přístroji, často bez certifikace, a předává na vyžádání z určité oblasti nebo za určitých povětrnostních podmínek kódované zprávy o met. pozorováních nebo informace v otevřené řeči.
česky: stanice meteorologická lodní pomocná; angl: auxiliary ship station; něm: Hilfs-Schiffsstation f; rus: вспомогательная судовая станция  1993-a3
lodná základná meteorologická stanica
meteorologická stanice na pohybující se lodi, která je vybavena spolehlivými met. přístroji a předává v plném rozsahu kódované zprávy o přízemních met. pozorováních.
česky: stanice meteorologická lodní základní; angl: selected ship station; něm: ausgewählte Schiffsstation f; rus: выборочная судовая станция  1993-a3
lodné meteorologické pozorovanie
meteorologické pozorování prováděné na palubě lodi. Viz též meteorologie mořská, loď meteorologická.
česky: pozorování meteorologické lodní; angl: ship meteorological observation; něm: meteorologische Schiffsbeobachtung f; rus: судовое метеорологическое наблюдение  1993-a3
lodný tlakomer
rtuťový tlakoměr dříve užívaný na lodích, charakteristický konstrukcí barometrické trubice (např. zúžením její části do kapilárního průřezu), jíž se potlačují oscilace tlaku vzduchu, a tedy i délky rtuťového sloupce, způsobené pohyby lodi.
česky: tlakoměr lodní; angl: marine barometer; něm: Schiffsbarometer n; rus: морской барометр, судовой барометр  1993-a3
logaritmicko-lineárny vertikálny profil vetra
zobecnění logaritmického vertikálního profilu větru pro libovolné teplotní zvrstvenípřízemní vrstvě atmosféry. Obvykle se uvádí ve tvaru:
v(z)=vκ (lnzz0+γz z0L),
kde v(z) je rychlost větru ve výšce z nad zemskýmpovrchem, v* značí frikční rychlost, κ von Kármánovu konstantu, z0 parametr drsnosti, γ bezrozměrnou empirickou konstantu a L Obuchovovu délku. V případě indiferentního teplotního zvrstvení nabývá L nekonečné hodnoty, a tento profil se redukuje na logaritmický profil.
česky: profil větru vertikální logaritmicko-lineární; angl: log-linear profile of wind; něm: logarithmisch-lineares Windprofil n; rus: логарифмическо-линейный профиль ветра  1993-a1
logaritmický vertikálny profil vetra
teor. model změny rychlosti větru v s výškou zpřízemní vrstvě atmosféry, založený na zjednodušujících předpokladech a popsaný logaritmickou funkcí výšky. Je vyjádřen např. vztahem:
v(z)=v κlnz+z0z0,
kde v* je frikční rychlost, z0 parametr drsnosti povrchu, z výška a κ von Kármánova konstanta (κ ≈ 0,4). Skutečné rozdělení rychlosti větru v přízemní vrstvě atmosféry je při indiferentním teplotním zvrstvení velmi blízké logaritmickému vertikálnímu profilu větru.
česky: profil větru vertikální logaritmický; angl: logarithmic profile of wind, logarithmic velocity profile; něm: logaritmisches Windprofil n; rus: логарифмический профиль ветра, логарифмический профиль скорости  1993-a1
lokálna zmena meteorologického prvku
změna hodnoty meteorologického prvku v pevně zadaném bodě. Mat. se vyjadřuje pomocí parciální derivace, např. lokální změna teploty T za jednotku času t jako ∂T / ∂t. Viz též změna meteorologického prvku individuální.
česky: změna meteorologického prvku lokální; angl: local change of meteorological element; něm: lokale Änderung des meteorologischen Elementes f; rus: локальное изменение метеорологического элемента  1993-a1
lokálny obzor
česky: obzor lokální; angl: local horizon; rus: местный горизонт  2019
lom elektromagnetických vĺn v atmosfére
česky: lom elektromagnetických vln v atmosféře; angl: atmospheric refraction of electromagnetic waves; něm: atmosphärische Refraktion von elektromagnetischen Wellen f; rus: преломление электромагнитных волн в атмосфере  1993-a1
lom svetla v atmosfére
česky: lom světla v atmosféře; angl: atmospheric refraction of light; rus: преломление света в атмосфере  1993-a1
londýnsky smog
česky: smog londýnský; angl: London smog; něm: London smog m; rus: Лондонский смог  2019
lopatkový anemometer
anemometr využívající k měření rychlosti větru úhlovou rychlost lopatkového kola, které se vlivem proudícího vzduchu otáčí kolem horiz. nebo vert. osy. Výhodou lopatkového anemometru je poněkud větší citlivost než u miskových systémů. V současné meteorologické praxi jsou přístroje založené na tomto principu používány méně často než anemometry miskové či ultrasonické.
česky: anemometr lopatkový; angl: air meter, Byram anemometer; něm: Flügelradanemometer n, Anemometer nach Byram n; fr: anémomètre à moulinet m, anémomètre de Byram m; rus: анемометр Байрама, мельничный анемометр  1993-a3
losangeleský smog
česky: smog losangeleský; angl: Los Angeles smog; něm: LA-Smog m, Ozon-Smog m; rus: Лос-Анжелесский смог  2019
Lowitzove oblúky
řidčeji se vyskytující halový jev v podobě oblouků směřujících od parhelií šikmo tečně (obecně nahoru i dolů) k malému halu. Obvykle se však vyskytují spíše ve směru dolů. Jsou nazvány podle petrohradského přírodovědce J. T. Lowitze, jenž je poprvé popsal r. 1794.
česky: oblouky Lowitzovy; angl: arcs of Lowitz; něm: Lowitz-Bogen m; rus: дуги Ловица  1993-a3
lucimeter
syn. pyranometr destilační – pyranometr pro měření cirkumglobálního záření v oboru od 0,3 do 4 μm. Pracuje na destilačním principu. Jeho skleněné kulové čidlo (potažené kovovým filmem nebo zhotovené z černého materiálu) je částečně naplněno vhodnou kapalinou, která se zahřívá pohlceným zářením a předestilovává se do kalibrované trubice. Objem zkondenzované kapaliny je úměrný úhrnu energie, která dopadla na čidlo přístroje za dobu jeho expozice. Viz též pyranometr kulový.
Termín se skládá z lat. lux (genitiv lucis) „světlo“ a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
česky: lucimetr; angl: lucimeter; rus: люциметр  1993-a1
lúčovitý
(ra) [radiátus] – jedna z odrůd oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblaky odrůdy radiatus jsou uspořádány v širokých rovnoběžných pásech, které se vlivem perspektivy zdánlivě sbíhají v jediném bodě na obzoru; rozprostírají-li se oblačné pásy přes celou oblohu, sbíhají se zdánlivě do dvou protilehlých úběžníkových bodů. Vyskytuje se hlavně u druhů cirrus, altocumulus, altostratus, stratocumulus a cumulus. Termín radiatus (čes. paprskovitý) byl zaveden v r. 1926.
Termín byl zaveden v r. 1926. Je přejat z lat. radiatus „s paprsky, zářivý“ (od radiare „zářit“, z radius „paprsek“, srov. radiace), zde ovšem ve smyslu „radiální, paprskovitě uspořádaný“. Do češtiny býval překládán jako „paprskovitý“.
česky: radiatus; angl: radiatus; něm: radiatus; rus: радиальные, радиальные облака  1993-a2
lúmen
(lm) – ve fotometrii jednotka světelného toku. Je definován jako světelný tok, který je do jednotkového prostorového úhlu vysílán bodovým zdrojem světla o svítivosti jedna kandela. Dle dřívější normy, která je dnes  zohledněna příslušnými přepočty, byl lumen definován jako světelný tok, který vysílá povrch absolutně černého tělesa o velikosti 5,305 . 10-7 m2  při teplotě tuhnoucí platiny do celého poloprostoru.
česky: lumen; angl: lumen; něm: Lumen n; fr: lumen; rus: люмен  2022
lux
jednotka (intenzity) osvětlení.
česky: lux; angl: lux; něm: lux n; fr: lux n; rus: люкс  2022
luxmeter
v meteorologii přístroj k měření osvětlení viditelným zářením Slunce vyjádřeným v luxech. Je založen na fotoelektrickém principu.
Termín se skládá z lat. lux „světlo“ a řec. μέτρον [metron] „míra, meřidlo“.
česky: luxmetr; angl: luxmeter; něm: Luxmeter n; rus: люксметр  1993-a3
lyzimeter
přístroj k přímému měření evapotranspirace. Nejčastěji se měří množství proteklé vody nebo změna hmotnosti půdního vzorku se zkoumanou plodinou v nádobě lyzimetru. Měření se většinou provádí pod travnatým povrchem. Podle velikosti výparoměrné plochy se lyzimetry dělí na malé (< 0,5 m2), standardní (0,5–1 m2) a velké (> 1 m2). K nejrozšířenějším patří tzv. gravitační lyzimetry, ve kterých se registruje rozdíl mezi množstvím přirozeně i uměle dodané vody a vody odteklé z nádoby lyzimetru.
Termín se skládá z řec. λύσις [lysis] „uvolňování“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“, přičemž uvolňováním je míněno vypařování vody.
česky: lyzimetr; angl: lysimeter; něm: Lysimeter n; rus: лизиметр  1993-a3
podpořila:
spolupracují: