Elektronický meteorologický slovník

rozptyl záření na částicích, zpravidla molekulách, u nichž při dopadu záření dochází ke změnám kvantových stavů, zpravidla stavů rotačních a vibračních. Je řádově slabší než Rayleighův rozptyl, ale na rozdíl od něj má charakter nepružného rozptylu. Fotony dopadajícího záření při tomto rozptylu interagují s kvantovými změnami rozptylujících částic. Má-li tato změna charakter přechodu dané částice na vyšší energetickou hladinu, je k tomu příslušející energetický nárok kryt na úkor kvantové energie dopadajícího fotonu, jenž se v důsledku toho přemění na foton s menší kvantovou energií, čímž klesá frekvence a roste vlnová délka rozptýleného záření. Naopak, má-li kvantová změna rozptylující částice charakter přechodu z vyšší na nižší energetickou hladinu, získá foton dopadajícího záření takto uvolněnou energii a frekvence rozptýleného záření naroste. V praxi se dnes Ramanův rozptyl významně využívá např. prostřednictvím lidarů při sondáži atmosféry za účelem diagnostikování a studia rozložení znečišťujících příměsí v atmosféře.