Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene j

X
jačiace šesťdesiatky
česky: šedesátky ječící; angl: screaming sixties, shrieking sixties; něm: heulende Sechziger pl/m; rus: беснующиеся шестидесятые  1993-a1
jadrá mrznutia
částice v atmosféře, které mají vlastnosti vhodné k tomu, aby vyvolaly heterogenní nukleaci ledu v přechlazené vodě. Jako jádra mrznutí mohou působit i některá kondenzační jádra přítomná uvnitř vodních kapiček již při kladných teplotách. Kromě mrznutí na jádrech přítomných uvnitř kapek, může docházet i ke kontaktnímu mrznutí při zachycení jádra přechlazenou kapkou. Bez přítomnosti jader mrznutí by bylo možno většinu vodních kapiček v oblacích přechladit až na teploty kolem –40 °C, aniž by došlo k jejich zmrznutí.
česky: jádra mrznutí; angl: freezing nuclei; něm: Gefrierkerne m/pl; rus: ядра замерзания  2014
janovská cyklóna
cyklona, která vzniká nad Janovským zálivem a sev. Itálií obvykle na studené frontě, jež postupuje od západu do oblasti Alp, kde se začíná vlnit. Vznik zvlněné fronty je způsoben tím, že údolím řeky Rhóny proniká od severu nad Janovský záliv studený vzduch, zatímco postup studeného vzduchu nad záp. část Pádské nížiny brzdí horský hřeben jz. Alp. Janovská cyklona postupuje v některých případech na sv. a vyvolává na části území ČR dlouhotrvající vydatné srážky. Viz též situace Vb.
česky: cyklona janovská; angl: Genoa cyclone; něm: Genua-Zyklone f; fr: dépression du golfe de Gênes f, dépression ligure f; rus: Генуэзский циклон  1993-a2
jar
jedna z vedlejších klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od jarní rovnodennosti do letního slunovratu (astronomické jaro);
2. trojice jarních měsíců, na sev. polokouli březen, duben a květen (tzv. klimatologické jaro);
3. období s prům. denními teplotami vzduchu 5 až 15 °C na vzestupné části křivky ročního chodu meteorologického prvku. Počátek jara v tomto pojetí se kryje se začátkem velkého vegetačního období.
Termín vychází z indoevropského kořene s významem „rok, teplé roční období“, stejně jako něm. Jahr a angl. year „rok“ (jaro bylo bráno jako první období roku, srov. rčení „uplynulo mnoho jar“).
česky: jaro; angl: spring; něm: Frühling m; rus: весна  1993-a3
jarná rovnodennosť
česky: rovnodennost jarní; angl: vernal equinox; něm: Frühlingspunkt m, Widderpunkt m; rus: весеннее равноденствие  2019
jarný bod
jeden ze dvou průsečíků ekliptiky s rovinou světového rovníku. Tímto bodem prochází Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu po ekliptice v okamžiku jarní rovnodennosti. Následkem precese zemské osy a souvisejícího stáčení roviny světového rovníku se jarní bod posouvá po světovém rovníku s periodou cca 26 000 roků, takže jarní rovnodennost a tím i začátek astronomického jara nastává každým rokem o trochu dříve. Viz též bod podzimní.
česky: bod jarní; angl: vernal equinox; rus: весеннее равноденствие  2019
jasno
viz oblačnost.
česky: jasno; angl: clear sky; něm: heiter, klarer Himmel m; rus: ясно  1993-a1
jasný deň
charakteristický den, v němž prům. oblačnost byla menší než 2 desetiny, případně relativní trvání slunečního svitu bylo větší než 0,8. Viz též den oblačný, den zamračený.
česky: den jasný; angl: clear day, day of clear sky; něm: heiterer Tag m; fr: jour clair m, jour de ciel clair m; rus: безоблачный день, ясный день  1993-a3
jasný pás
česky: pás jasný  2017
Jason
družicové meteorologii program, resp. stejnojmenné evropské polární meteorologické družice (s mezinárodní spoluúčastí), se zaměřením na námořní altimetrii. Viz altimetr.
Termín je zkratkové slovo z Joint Altimetry Satellite Oceanography Network, které zároveň odkazuje ke jménu mýtického hrdiny Iásóna, jenž vedl Argonauty při jejich plavbě za zlatým rounem.
česky: Jason; angl: Jason; rus: спутник Jason  2014
jazerná bríza
slabší obdoba mořské brízy na jezerech nebo jiných velkých vodních nádržích. Výraznost jezerní brízy závisí nejen na velikosti, nýbrž i na hloubce vodní nádrže. Mělké nádrže se totiž v létě poměrně rychle ohřívají, a tím se zmenšuje rozdíl teplot mezi souší a povrchem vodní plochy. Jezerní bríza je pozorována např. na Oněžském a Ladožském jezeře, na Velkých jezerech Sev. Ameriky apod. Viz též cirkulace brízová.
česky: bríza jezerní; angl: lake breeze; něm: Seewind m; fr: brise de lac f; rus: озерный бриз  1993-a3
jazerná hmla
mlha z vypařování vznikající nad hladinou jezera. Z hlediska vertikálního rozsahu jde vždy o přízemní mlhu.
česky: mlha jezerní; angl: lake fog; něm: Binnenseenebel m; rus: озерный туман  1993-a3
jazerný efekt
obecně vliv jezera nebo jiné rozsáhlé vodní plochy na změnu počasí nad pobřežím a v určité vzdálenosti od pobřeží po směru větru. Podstatný je především vliv na tvorbu sněhu, popř. deště v ovlivňované oblasti.
Fyzikálně jde o důsledek proudění studeného vzduchu nad teplou hladinou vody, při němž se chladný vzduch odspodu ohřívá a labilizuje. Současně roste jeho absolutní vlhkost kvůli výparu z vodní hladiny. Dochází ke konvektivnímu transportu vlhkého vzduchu vzhůru, následné kondenzaci vodní páry a tvorbě oblaků šířících se nad pevninu a produkujících v chladné polovině roku silná sněžení nebo při vyšší teplotě vzduchu dešťové srážky.
Na intenzitu srážkových projevů, které jsou důsledkem jezerního efektu, má vliv řada faktorů.
(a) Velký vert. rozsah instabilní vrstvy zvyšuje intenzitu konvektivních pohybů a vývoj srážek.
(b) Délka dráhy, kterou chladný vzduch urazí nad relativně teplou vodní hladinou, přispívá k jeho ohřevu. Důležitou roli zde hraje i tvar jezera ve vztahu ke směru větru.
(c) Slabý střih větru podporuje vývoj organizovaných oblačných a srážkových pásů. Významnější je vliv vertikálního střihu ve směru větru, jehož vyšší hodnota může zcela znemožnit organizaci pásů.
(d) Vyšší relativní vlhkost vzduchu natékajícího nad jezero zvyšuje účinnost jezerního efektu, tzn. dřívější kondenzaci vodní páry a rychlejší vývoj oblaků a srážek.
(e) Projevy jezerního efektu jsou zvýšeny i výskytem obdobné vodní plochy proti směru natékajícího proudění vzduchu.
(f) Zamrznutí vodní plochy zabraňuje projevům jezerního efektu.
(g) Vhodná konfigurace pole proudění synoptického měřítka, zejména studená advekce vzduchu ve vyšších hladinách a advekce cyklonální vorticity podporují jezerní efekt.
(h) Zvýšená topografie pevniny ve směru proudění podporuje výstupné pohyby vzduchu a jezerní efekt zesiluje.
Známé jsou zejména lokální konvektivní sněhové pásy a sněhové bouře, které se vyskytují v závětří Velkých jezer v Severní Americe. Silná sněžení tohoto typu se však vyskytují v mnoha jiných obdobných lokalitách.
česky: efekt jezerní; angl: lake effect; rus: влияние озера  2019
jazerný vietor
starší označení pro brízu jezerní.
česky: vítr jezerní; něm: Seewind m  1993-a2
jazero studeného vzduchu
studený vzduch nahromaděný v konkávním (vydutém) útvaru reliéfu, obvykle kotlině nebo úzkém údolí, především v důsledku jeho stékání z okolních vyšších poloh ke dnu sníženiny. Ke stékání vzduchu dochází po jeho ochlazení na svazích při nočním vyzařování. K vytváření jezera studeného vzduchu přispívá i to, že údolní a kotlinové polohy jsou málo ventilovány, mají zkrácenou dobu oslunění, jsou vlhké apod. Polohy, v nichž teplota vzduchu v chladném období klesá častěji pod bod mrazu než v okolí, nebo v nichž zimní mrazy značně zesilují, jsou označovány jako mrazové kotliny. Pro jezero studeného vzduchu jsou typické inverze teploty vzduchu. Termín jezero studeného vzduchu lze označit jako odborný slang.
česky: jezero studeného vzduchu; angl: pool of cold air; něm: Kaltluftsee m; rus: озеро холодного воздуха  1993-a2
jazyk studeného vzduchu
oblast, do které pronikla studená vzduchová hmota tak výrazným způsobem, že izotermy na přízemní nebo výškové mapě, popř. izohypsy na mapě relativní topografie mají protáhlý tvar jazyka. Jazyk studeného vzduchu se nejčastěji vyskytuje v týlu termicky asymetrické cyklony. Viz též kapka studeného vzduchu.
česky: jazyk studeného vzduchu; angl: cold tongue; něm: Kaltluftzunge f; rus: клин холодного воздуха, язык холода  1993-a2
jazyk suchého vzduchu
jazykovité rozšíření nebo pronikání suchého vzduchu do oblasti, ve které je všeobecně vyšší vlhkost vzduchu.
česky: jazyk suchého vzduchu; angl: dry tongue; něm: Zunge trockener Luft f; rus: клин сухого воздуха, сухой язык  1993-a2
jazyk teplého vzduchu
oblast, do které pronikla teplá vzduchová hmota tak výrazným způsobem, že izotermy na přízemní nebo výškové mapě, popř. izohypsy na mapě relativní topografie mají protáhlý tvar jazyka. Jazyk teplého vzduchu se nejčastěji vyskytuje na přední straně termicky asymetrické cyklony.
česky: jazyk teplého vzduchu; angl: warm tongue; něm: Warmluftzunge f; rus: клин теплого воздуха, язык теплa  1993-a2
jazyk vlhkého vzduchu
jazykovité rozšíření nebo pronikání vlhkého vzduchu do oblasti, ve které je vlhkost vzduchu všeobecně nižší.
česky: jazyk vlhkého vzduchu; angl: moist tongue; něm: Zunge feuchter Luft f; rus: влажный язык, клин влажного воздуха  1993-a2
jednoduchá bunka (cela)
zákl. jednotka ve struktuře konvektivní bouře. Zpravidla prochází třemi vývojovými stadii:
1. stadiem cumulu, kdy v cele převládá výstupný konvektivní proud vzduchu, který transportuje vlhký a teplý vzduch z přízemních hladin do výšky;
2. stadiem zralosti, kdy se v oblaku kromě výstupného proudu vyvíjí i sestupný konvektivní proud vzduchu s vypadávajícími srážkami;
3. stadiem rozpadu, kdy vtok vlhkého a teplého vzduchu i výstupný proud zaniká, sestupné pohyby převládají a způsobí rozpad cely. Typická doba trvání stadia cumulu je 10–15 min, typické trvání stadia zralosti je 15–30 min. Trvání stadia rozpadu je obtížné vymezit, protože zbytek kovadliny Cb může existovat v horních hladinách velmi dlouho, často ve formě vysoké oblačnosti. Viz též multicela, supercela.
Termín cela pochází z lat. cella „schránka, komůrka, buňka (medového plástu)“; jeho použití v meteorologii vychází z posledního uvedeného významu, viz cela otevřená, cela uzavřená.
česky: cela jednoduchá; angl: ordinary cell, single cell; něm: einzelne Zelle f; fr: orage ordinaire m, orage unicellulaire m, orage monocellulaire m  2014
jednoduchý blesk
blesk, který je tvořen jen jedním dílčím výbojem. Tento charakter má asi polovina všech blesků mezi oblakem a zemí, které mají zápornou polaritu. Blesky s kladnou polaritou bývají většinou jednoduché. Viz též blesk vícenásobný.
česky: blesk jednoduchý; angl: single-stroke lightning; něm: Einfachblitz m; rus: единичный удар молнии  1993-b3
jednopilotáž
pilotovací měření pomocí jednoho optického pilotovacího teodolitu. Poněvadž se vychází z předpokladu konstantní stoupací rychlosti balonu, lze jednopilotáž použít v případech, kdy se nepožaduje vysoká přesnost měření.
česky: jednopilotáž; angl: single-theodolite observation  1993-a2
jeseň
jedna z vedlejších klimatických, příp. fenologických sezon ve vyšších zeměp. šířkách dané polokoule, vymezená např. takto:
1. období od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu (astronomické léto);
2. trojice podzimních měsíců, na sev. polokouli září, říjen a listopad (tzv. klimatologický podzim);
3. období s průměrnými denními teplotami vzduchu 5 až 15 °C na sestupné části křivky roč. chodu. V tomto pojetí se jeho konec kryje s ukončením velkého vegetačního období.
česky: podzim; angl: autumn; něm: Herbst m; rus: осень  1993-a3
jesenná rovnodennosť
česky: rovnodennost podzimní; angl: autumnal equinox; něm: Herbstpunkt m; rus: осеннее равноденствие  2019
jesenný bod
jeden ze dvou průsečíků ekliptiky s rovinou světového rovníku. Tímto bodem prochází Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu po obloze v okamžiku podzimní rovnodennosti.  Následkem precese zemské osy a souvisejícího stáčení roviny světového rovníku se podzimní bod posouvá po světovém rovníku s periodou cca 26 000 roků, takže podzimní rovnodennost a tím i začátek astronomického podzimu nastává každým rokem o trochu dříve. Viz též bod jarní.
česky: bod podzimní; angl: autumnal equinox; rus: осеннее равноденствие  2019
jet stream
česky: jet stream; angl: jet stream; něm: Strahlstrom m, Jet stream m; rus: струйное течение  1993-a1
joran
[zorán, žiran] – místní název sz. horského větru, vanoucího z pohoří Švýcarský Jura k Ženevskému jezeru. Je to stud., na jaře značně nárazovitý vítr, provázený sněžením.
Termín je odvozen od názvu uvedeného pohoří.
česky: joran; angl: joran, juran; něm: Joran m; rus: жоран  1993-a1
jugo
syn. jugovina – místní název teplého a vlhkého jz. větru, vanoucího z Jaderského moře směrem do jugoslávského vnitrozemí. Jde o proudění tropického vzduchu, připomínající vlhké scirocco a vyskytující se především na jaře a na podzim v období intenzivnější cyklonální činnosti ve Středomoří. Jugo je významný zvláště pro klima již. Dalmácie, kam přináší větší množství vláhy, a v létě na pobřeží obvykle oblačné a dusné počasí. Dále do vnitrozemí, při přechodu Dinárských hor, již vane jako suchý a teplý jz. nebo záp. vítr a nazývá se dinárský fén. Tento vítr vane 50 až 70 dní za rok a zasahuje až do oblasti Bělehradu. Viz též bóra, košava, vardarac.
Termín je přejat z chorvatštiny, kde jug znamená „jih“.
česky: jugo; angl: youg; něm: Jugo m; rus: юга  1993-a1
jugovina
syn. jugo.
česky: jugovina; rus: юго  1993-a1
juhoatlantická anticyklóna
česky: anticyklona jihoatlantická; angl: South Atlantic anticyclone; něm: St. Helena-Antizyklone f; fr: anticyclone de l'Atlantique Sud m, anticyclone de de Sainte-Hélène m; rus: южноатлантический антициклон  1993-a1
juhoatlantická cyklóna
kvazistacionární zonálně protažená cyklona se středem nejčastěji na 40° z. d. Cyklona jihoatlantická je soustavně oživována cyklonami na jihoatlantické polární a antarktické frontě.
česky: cyklona jihoatlantická; rus: южноатлантический циклон  1993-a3
juhoindická anticyklóna
česky: anticyklona jihoindická; fr: anticyclone des Mascareignes m; rus: южноиндийский антициклон  1993-a1
juhopacifická anticyklóna
subtropická kvazipermanentní anticyklona na již. polokouli v jv. části Tichého oceánu záp. od Chile.
česky: anticyklona jihopacifická; angl: South Pacific anticyclone; něm: südpazifische Antizyklone f; fr: anticyclone de l'île de Pâques m, anticyclone du Pacific Sud m; rus: южнотихоокеанский антициклон  1993-a3
juhopacifická cyklóna
kvazistacionární zonálně protažená cyklona se středem nejčastěji na 180. poledníku. Jihopacifická cyklona je soustavně oživována cyklonami na jihopacifické polární frontě a antarktické frontě.
česky: cyklona jihopacifická; rus: Южно-тихоокеанский циклон  1993-a3
Jungeho rozloženie
česky: rozdělení Jungeho; angl: Junge distribution; něm: Junge-Verteilung f; rus: распределение Юнга  1993-a1
jura
prostřední geol. perioda mezozoika (druhohor) mezi triasem a křídou, zahrnující období před 201 – 145 mil. roků. Hegemonii v živočišné říši převzali dinosauři, vedle jejichž létajících druhů se objevili první ptáci.
Termín v geol. významu poprvé použil něm. přírodovědec A. von Humboldt v r. 1799; název zvolil podle pohoří Jura na pomezí Francie a Švýcarska.
česky: jura; angl: Jurassic; něm: Jura m  2018
juran
syn. joran.
česky: juran; rus: жюран  1993-a1
južná oscilácia
cyklické zesilování a zeslabování Walkerovy cirkulace v atmosféře tropického Tichomoří. Tato oscilace se projevuje současným výskytem opačných anomálií tlaku vzduchu ve vých., resp. záp. části této oblasti, což umožňuje kvantifikaci této oscilace pomocí indexu jižní oscilace. Při záporné fázi dosahuje tlak vzduchu ve vých. části podnormálních hodnot a v záp. části vyšších hodnot oproti normálu, což vede k zeslabení pasátů. Naopak nárůst rozdílu tlaku vzduchu mezi vých. a záp. Tichomořím při kladné fázi jižní oscilace způsobuje zesílení pasátů. Záporná fáze jižní oscilace souvisí s jevem El Niño, kladná fáze s jevem La Niña; po objevení tohoto vztahu bylo počátkem 80. let 20. století zavedeno souborné označení ENSO.
česky: oscilace jižní; angl: Southern Oscillation; něm: Southern Oscillation f; rus: южноe колебание  2014
podpořila:
spolupracují: