Výklad hesel podle písmene ch
chamsin
suchý a horký již. až jv. pouštní vítr, vanoucí v Egyptě a nad Rudým mořem při postupu cyklony Středomořím dále k východu. Přináší velké množství prachu a písku, po přechodu studené fronty často následuje písečná bouře. Viz též scirocco.
Termín je přejat z arabského označení khamsīn „padesát“, které vychází z počtu dní v jarních měsících, pro něž je výskyt tohoto větru typický.
angl: chamsin, khamsin; slov: chamsin; něm: Chamsin m, Khamsin m, Kamsin m; rus: хамсин 1993-a3
chaos deterministický
vlastnost dynamického systému, který vykazuje chaotické a nepředpověditelné chování v tom smyslu, že i malé změny v počátečním stavu systému vedou k velkým a nepředpověditelným změnám jeho pozdějšího stavu. Základní předpokladem chaotického chování je nelinearita dynamického systému. Typickým příkladem systému s chaotickým chováním v tomto smyslu je počasí a klima. Jednou z příčin deterministického chaosu v chování těchto systémů je omezená přesnost meteorologických měření, která vede k nejistotě v určení počátečních podmínek v modelech numerické předpovědi počasí. Pro postižení nejistoty v předpovědi počasí, která je důsledkem tohoto chaotického chování systému, využíváme koncept ansámblové předpovědi počasí. Vznik pojmu úzce souvisí s pracemi Edwarda Lorenze (Massachusetts Institute of Technology) ze 70. let minulého století týkajícími se předpovědí počasí prostřednictví tehdejších relativně jednoduchých numerických modelů. Viz též prostor fázový, efekt motýlích křídel.
angl: deterministic chaos; slov: deterministický chaos; něm: deterministisches Chaos n 2016
charakter fronty
slov: charakter frontu; něm: Frontenart f; rus: характер фронта 1993-a1
charakteristika tlakové tendence
zjednodušený popis průběhu tlaku vzduchu na stanici během časového intervalu pro výpočet tlakové tendence, tedy zpravidla během tří hodin před termínem pozorování. Podle toho, zda tlak vzduchu po celou dobu stoupal, klesal, stagnoval nebo se měnil složitějším způsobem, je vybrána jedna z devíti možných charakteristik. K jejímu určení slouží měření staničním tlakoměrem, případně záznam mikrobarografu. Charakteristika tlakové tendence je součástí zprávy SYNOP a mj. se zobrazuje do staničního modelu.
angl: characteristic of the pressure tendency; slov: charakteristika tlakovej tendencie; něm: Art der Drucktendenz f; rus: характеристика барической тенденции 1993-a3, ed. 2025
chemie atmosféry
syn. chemie atmosférická – interdisciplinární obor mezi meteorologií a chemií zabývající se v širším kontextu chemickými ději probíhajícími v atmosféře Země. Základ chemie troposféry představují především cykly reakcí oxidů dusíku, oxidů uhlíku, ozonu, metanu, formaldehydu, oxidů a dalších sloučenin síry, event. složek skupiny látek VOC. Spoušťovým činitelem reakcí je nejčastěji hydroxylový radikál OH* s volnou vazbou na atomu kyslíku ( -O-H), jenž se vytváří v denních hodinách při srážkách fotolyticky vzniklých atomů excitovaného atomárního kyslíku s molekulami vodní páry. Významné jsou též procesy nukleace a další heterogenní reakce související s atmosférickými aerosoly. Ve stratosféře mají zásadní význam reakce spojené s produkcí nebo naopak rozkladem ozonu, jejichž působením se vytváří ozonová vrstva. V této souvislosti je dnes důležitá problematika ohrožení ozonové vrstvy antropogenní činností, aktuálně se věnuje pozornost látkám poškozujícím ozonovou vrstvu. V oblasti vyšších vrstev atmosféry (mezosféra, termosféra) se uplatňují fotochemické reakce spojené s přítomností velmi krátkých vlnových délek ve spektru slunečního záření, které do nižších atmosférických hladin již nepronikají. Atmosférická chemie se podstatným způsobem podílela na celé evoluci atmosféry Země.
Významnou součástí celkové atmosférické chemie je problematika chemických reakcí a transportu antropogenních znečišťujících látek v ovzduší. Zde rovněž jde nejen o vzájemné reakce látek plynného skupenství, ale velmi často i o heterogenní reakce plynných látek s aerosolovými složkami nebo přímo o vlastní nukleační děje.
Pojem atmosférické chemie se dnes v širším smyslu slova uvažuje i ve vztahu k dalším planetárním atmosférám, a to i včetně exoplanet. Viz též ochrana čistoty ovzduší, hygiena ovzduší, složení srážek chemické, déšť kyselý.
Významnou součástí celkové atmosférické chemie je problematika chemických reakcí a transportu antropogenních znečišťujících látek v ovzduší. Zde rovněž jde nejen o vzájemné reakce látek plynného skupenství, ale velmi často i o heterogenní reakce plynných látek s aerosolovými složkami nebo přímo o vlastní nukleační děje.
Pojem atmosférické chemie se dnes v širším smyslu slova uvažuje i ve vztahu k dalším planetárním atmosférám, a to i včetně exoplanet. Viz též ochrana čistoty ovzduší, hygiena ovzduší, složení srážek chemické, déšť kyselý.
angl: atmospheric chemistry; slov: chémia atmosféry; něm: atmosphärische Chemie f, Atmosphärenchemie f; rus: химия атмосферы 1993-a3
chemosféra
část atmosféry Země zahrnující horní část stratosféry, mezosféru a dolní část termosféry. Pro chemosféru jsou typické fotochemické reakce kyslíku, ozonu, dusíku atd., které vznikají působením slunečního záření velmi krátkých vlnových délek.
Termín se skládá z řec. χημεία [chémeia] „slévání kovů“ (srov. chemie, alchymie) a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“).
angl: chemosphere; slov: chemosféra; něm: Chemosphäre f; rus: хемосфера 1993-a2
chinook
[činúk] – 1. označení pro fén na vých. straně Skalnatých hor na území USA a Kanady. Přináší obyčejně náhlá a velká oteplení, někdy o více než 10 °C za několik málo minut. Vyvolává prudká tání sněhu (odtud pramení i regionální název snow eater "požírač sněhu"), nebo rychlé dozrávání plodů. I když je typický pro zimu, vyskytuje se během celého roku.
2. v původním významu, ve kterém se dodnes hovorově používá na záp. pobřeží USA a Britské Kolumbie, označení pro vlhký jz. vítr z Tichého oceánu, související s tzv. ananasovým expresem a přinášející sem oblačné a deštivé počasí.
2. v původním významu, ve kterém se dodnes hovorově používá na záp. pobřeží USA a Britské Kolumbie, označení pro vlhký jz. vítr z Tichého oceánu, související s tzv. ananasovým expresem a přinášející sem oblačné a deštivé počasí.
Termín byl přejat z označení žargonu, který používali Indiáni na dolním toku amer. řeky Columbia k dorozumění s bílými obchodníky. Ti termín přenesli na východ, kde získal dnešní hlavní a v odb. literatuře jediný význam (1).
angl: chinook; slov: chinook; něm: Chinook m; rus: чинук 1993-a3
chionograf
v češtině zast. označení pro váhový srážkoměr.
Termín se skládá z řec. χιών [chión] „sníh“ a z komponentu -γραφos [-grafos], odvozeného od slovesa γράφειν [grafein] „psát“. Označení lze vysvětlit tím, že chionograf umožňoval zaznamenávat i tuhé srážky.
slov: chionograf; něm: Schneeschreiber m, Chionograph m; rus: хионограф 1993-a3
chionogram
Termín vznikl odvozením od termínu chionograf, analogicky k pojmům telegram a telegraf. Skládá se z řec. χιών [chión] „sníh“ a γράμμα [gramma] „písmeno, zápis“.
slov: chionogram; rus: хионограмма 1993-a1
chionometr
syn. sněhoměr.
Termín se skládá z řec. χιών [chión] „sníh“ a μέτρον [metron] „míra, měřidlo“.
slov: chionometer; rus: хионометр 1993-a1
chionosféra
přerušovaný koncentrický obal Země s aktivní bilancí tuhých srážek, tedy prostor na povrchu Země s celoročně možným výskytem sněhu a ledu. Chionosféra je vymezena dolní a horní sněžnou čarou.
Termín navrhl ruský geograf S. V. Kalesnik (1901–1977). Skládá se z řec. χιών [chión] „sníh“ a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“).
angl: chionosphere; slov: chionosféra; něm: Chionosphäre f; rus: хионосфера 1993-a1
chladna ovčí
ochlazení ve stř. Evropě, které nastává dosti pravidelně v první polovině června v důsledku vzestupu tlaku vzduchu v oblasti Azorských ostrovů, a tím zesílení sz. složky proudění. Příliv chladnějšího mořského vzduchu se projevuje i zvýšenou srážkovou činností. Název této singularity pochází z něm. hovořících zemí a souvisí s tím, že v uvedeném období bývají čerstvě ostříhány ovce, které potom trpí chladem. Chladna ovčí jsou součástí delšího období chladnějšího deštivého počasí nazývaného medardovské počasí. Viz též muži ledoví.
slov: ovčie chladno; něm: Schafkälte f; rus: июньский «овечий холод» 1993-a1
chobot kondenzační
viz tromba.
angl: funnel, funnel cloud, trunk; slov: kondenzačný chobot; něm: Trombenschlauch m; rus: воронка тромба, воронкообразное облако, конденсационный хобот, хобот смерча 1993-b3
chod meteorologického prvku
kvantit. změna meteorologického prvku s časem. Charakteristickým znakem klimatu je zejména průměrný denní a roční chod meteorologického prvku.
angl: course of meteorological element, march of meteorological element; slov: chod meteorologického prvku; něm: Gang der meteorologischen Größe m; rus: ход метеорологического элемента 1993-a3, ed. 2024
chod meteorologického prvku denní
průběh meteorologického prvku během 24 hodin. Bývá významně ovlivněn periodickými výkyvy radiační bilance během dne v důsledku rotace Země kolem zemské osy. Velikost těchto výkyvů se zmenšuje s rostoucí zeměpisnou šířkou, proto je denní chod meteorologických prvků obecně největší v tropech a nejmenší v polárních oblastech. Omezuje se prakticky jen na mezní vrstvu atmosféry, v níž se směrem vzhůru v průměru zmenšuje. Denní chod různých meteorologických prvků bývá ovlivněn jinými meteorologickými prvky; např. menší oblačnost a rychlost větru způsobují výraznější denní chod teploty vzduchu apod. Výraznost denního chodu meteorologického prvku se vyjadřuje jeho denní amplitudou. Viz též periodicita.
angl: daily (diurnal) course of meteorological element; slov: denný chod meteorologického prvku; něm: Tagesgang der meteorologischen Größe m; rus: суточный (дневной) ход метеорологического элемента 1993-a3, ed. 2024
chod meteorologického prvku roční
průběh meteorologického prvku během roku, podmíněný sezonalitou klimatu a ovlivňovaný variabilitou klimatu. K jeho popisu se využívají nejčastěji denní nebo měsíční průměry meteorologického prvku. Výraznost ročního chodu meteorologického prvku se vyjadřuje jeho roční amplitudou.
angl: annual course of meteorological element; slov: ročný chod meteorologického prvku; něm: Jahresgang der meteorologischen Größe m; rus: годовой ход метеорологического элемента 1993-a3, ed. 2024
chromosféra
relativně tenká spodní vrstva sluneční atmosféry o mocnosti cca 10 000 km. U přechodu k níže ležící fotosféře je teplota chromosféry cca 6000 K a směrem vzhůru stoupá, takže na horním okraji, kde chromosféra přechází ve sluneční korónu, dosahuje 30 000 K. V horní části je chromosféra značně nehomogenní; bývá zde vzhledově složena z tzv. spikulí, což jsou sloupce plazmy tryskající chromosférou do sluneční koróny rychlostí 20 – 30 km.s-1 a svým vzhledem připomínající hořící step. Dalším chromosférickým jevem jsou tzv. flokulová pole, lokalizovaná zpravidla nad níže ležícími fotosférickými fakulovými poli a projevující se jako strukturovaná prostorová zjasnění, označovaná jako flokule. Při zvýšené sluneční aktivitě probíhají v chromosféře sluneční erupce. Viz též protuberance.
Termín zavedl angl. astronom J. Norman Lockyer v r. 1868. Vytvořil jej spojením řec. χρῶμα [chróma] „barva“ (srov. chrom, chromozom) a σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“).
angl: chromosphere, solar chromosphere; slov: chromosféra; něm: Chromosphäre f; fr: chromosphère f; rus: хромосфера 2020
chuchvalce mlhy
syn. mlha v chuchvalcích – označení pro mlhu, přízemní mlhu nebo zmrzlou mlhu, která se vyskytuje v nesouvislé vrstvě. Za větru se chuchvalce mlhy pohybují a mohou výrazně ovlivňovat horizontální dohlednost. Viz též mlhové přeháňky.
angl: fog bank, fog patches; slov: chuchvalce hmly; něm: Nebelbank f, Nebelschwaden m; rus: гряда тумана, обрывки тумана 1993-a2
chumelenice
lid. název pro husté sněžení. Viz též metelice, vánice sněhová.
Slovo je citově zabarvený výraz, příbuzný mj. se slovem chomáč.
slov: chumelica; něm: Schneegestöber n; rus: метель, вьюга, метелица 1993-a1
chvění optické
fotometeor projevující se jako zdánlivé chvění objektů pozorovaných nad prohřátým zemským povrchem. Vzniká krátkodobými změnami indexu lomu světla ve vzduchu a často může snižovat dohlednost. Viz též scintilace.
angl: shimmer; slov: optické chvenie; něm: Schimmern n; rus: оптическое дрожание атмосферы 1993-a2
chyba přístroje
rozdíl mezi údajem přístroje po vyloučení všech systematických rušivých vlivů a správnou hodnotou měřené veličiny. Viz též kalibrace meteorologických přístrojů.
angl: instrument error; slov: chyba prístroja; něm: Gerätefehler m; rus: ошибка прибора 1993-a3