Elektronický meteorologický slovník

ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká:
a) jestliže voda z nepřechlazených kapalných srážek později na zemi zmrzne;
b) jestliže voda z úplně nebo částečně roztáté sněhové pokrývky na zemi opět zmrzne;
c) jestliže při provozu vozidel na silnicích a cestách sníh procesem regelace zledovatí.
Formy náledí b) a c) bývají označovány termínem zmrazky. Na rozdíl od ledovky se na vzniku náledí nepodílejí kapky přechlazené vody. Viz též námraza.

1. souhrnné označení pro námrazky vznikající mrznutím přechlazených kapek mlhy nebo oblaku na předmětech, jejichž povrchová teplota je pod nebo slabě nad 0 °C. V tomto smyslu můžeme mluvit i o námrazových jevech. V meteorologii se rozlišují tři druhy námrazy, a to krystalická námraza neboli jinovatka, zrnitá námraza a průsvitná námraza. Námraza patří mezi nebezpečné meteorologické jevy, a to především v letectví, kde se rozlišují  beztvará, profilová a žlábkovitá námraza.
2. v užším smyslu označení zrnité námrazy.
3. v tech. praxi obecné označení pro nejrůznější formy ledových usazenin na vozovkách, vegetaci apod. V silniční dopravě se pod pojem námraza zahrnují i náledí a zmrazky. Viz též intenzita námrazy na letadlech.

syn. jevy námrazkové – souhrnné označení pevných usazených srážek vznikajících namrzáním kapiček mlhy, mrznoucího mrholení nebo mrznoucího deště na zemském povrchu či na předmětech na zemi, popř. v atmosféře (v tom případě namrzají oblačné kapky). Mezi námrazky spadají především různé druhy námrazy a ledovka, ovšem v Česku k nim řadíme i lepkavý sníh, ačkoli při jeho akumulaci nedochází k namrzání srážkových částic. V případě hromadění více druhů námrazků je označujeme jako složené. V meteorologickém smyslu mezi námrazky nepatří náledí ani zmrazky, avšak v technické praxi se všechny tyto jevy souhrnně označují obecně chápaným pojmem námraza.
Námrazky patří vesměs mezi nebezpečné meteorologické jevy. Při větší intenzitě námrazků a zvláště při současném působení větru mohou způsobit škody na dřevinách, drátech el. vedení apod. Typickými škodami způsobenými námrazky na dřevinách jsou vrcholové zlomy stromů. Námrazky rovněž ohrožují bezpečnost a plynulost leteckého provozu namrzáním vody na povrchu letadel i na letištích. Viz též měření námrazků.

vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku pevných srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, náledí, zmrazky; nikoliv však ledovka na zemi). Pokrývá-li celková sněhová pokrývka v daném termínu méně než polovinu plochy reprezentativního okolí stanice, jedná se o nesouvislou sněhovou pokrývku. Je-li půda na pozemku stanice a jejím reprezentativním okolí pokryta alespoň z poloviny sněhovou pokrývkou, jedná se o souvislou sněhovou pokrývku, u které se měří výška celkové sněhové pokrývky s přesností na celé cm. Je-li výška souvislé sněhové pokrývky menší než 0,5 cm, hovoříme o sněhovém poprašku. Viz též měření sněhové pokrývky.

předpověď počasí pro určité území (např. pro ČR, nebo některý kraj), určená široké veřejnosti a rozšiřovaná hromadnými sdělovacími prostředky včetně internetu zpravidla několikrát denně. Obsahuje předpověď oblačnosti, extrémních hodnot denní teploty vzduchu, směru a rychlosti větru a výskytu a množství srážek i jejich druhu. Upozorňuje na nebezpečné jevy, jako bouřky, vichřice, náledí, mlhy, ranní přízemní mrazy apod. Všeobecná předpověď počasí používá předepsaných formulací a odborných termínů s přesným kvantit. významem, takže je snadno obj. zhodnotitelná. Bývá většinou uváděna stručnou charakteristikou celkové povětrnostní situace a v ČR bývá vydávána na 12 až 48 h (vícekrát denně), resp. na 48 až 168 h (zpravidla jednou denně). Viz též předpověď počasí speciální.

v české met. terminologii označení pro srážky vznikající mimo oblaky, tedy na zemském povrchu a na předmětech na zemském povrchu nebo v atmosféře (na letadlech aj.). Mezi kapalné usazené srážky řadíme rosu a srážky z mlhy, mezi pevné usazené srážky jíní, zmrzlou rosu a námrazky, totiž různé druhy námrazy, ledovku, lepkavý sníh a složené námrazky. Mezi usazené srážky naopak nepatří náledí, potažmo zmrazky. Pokud jsou usazené srážky dostatečně intenzivní, mohou se projevit v úhrnu srážek.
Česká terminologie se v tomto případě liší od anglické, v níž je termín precipitation ve smyslu meteorologického jevu omezen na padající srážky. Viz též hydrometeor, srážky horizontální, srážky skryté.

(SIVS) – systém pro vydávání meteorologických výstrah a hydrologických výstrah Českého hydrometeorologického ústavu, určených pro veřejnost, státní správu a samosprávu, případně další uživatele v rámci meteorologické výstražné služby. Výstrahy jsou vydávány na základě pravidelných, dle potřeby i nepravidelných konzultací mezi Centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ, regionálními předpovědními pracovišti ČHMÚ a Střediskem hydrometeorologie Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu. Výstrahy se vydávají na extrémní teplotní podmínky (vysoká teplota vzduchu, silný mráz, náhlý pokles teploty vzduchu), ale i na velmi silný vítr, sněhové jevy (silné nebo trvalé sněžení, sněhové jazyky, závěje), námrazové jevy (ledovka, náledí, silná námraza), bouřkové jevy (přívalový déšť, kroupy, nárazový vítr), vydatný déšť vedoucí k povodním a nebezpečí vzniku přírodních požárů. Každé výstraze je v SIVS přisouzen nízký (žlutý), vysoký (oranžový), nebo extrémní (červený) stupeň nebezpečí dle kombinace intenzity a pravděpodobnosti jevu.
Systém byl zaveden v roce 2000. Od roku 2019 se pro distribuci výstrah používá všeobecný výstražný protokol (CAP), kterým je možné přenášet informaci o jevu předpovídaném s předstihem 3-48 hodin, doplněnou o předpokládanou intenzitu a pravděpodobnost jevu, a informaci o dalším vývoji již pozorovaného jevu.

dříve používaná met. informace o pravděpodobném výskytu nebo dalším trvání nebezpečných met. jevů během několika nejbližších hodin až několika dnů na určitém místě nebo v určité oblasti. Za nebezpečné met. jevy se pokládaly zejm. intenzivní srážky, silný vítr, náhlý pokles teploty, ranní mrazíky ve vegetačním období, mlha, námrazky a náledí. Všeobecné výstrahy bývaly určeny širokému okruhu zájemců, např. výstraha před výskytem mlhy a náledí všem uživatelům silnic, před výskytem intenzivních srážek vodohospodářům, pracovníkům povodňové služby, vodákům a všem obyvatelům oblastí s možnými zátopami apod. Všeobecné výstrahy byly proto rozšiřovány především rozhlasem a televizí a prostřednictvím internetu. V dnešní praxi je tato výstraha nahrazena Systémem integrované výstražné služby.

náledí, které vzniká, když voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne, nebo když zledovatí sníh na silnicích či cestách. V druhém případě se může uplatnit regelace ledu, když dochází k dočasnému poklesu bodu tání vlivem tlaku kol projíždějících vozidel apod.