Elektronický meteorologický slovník

syn. anemometr ultrazvukový, anemometr sonický, anemometr akustický – přístroj k měření směru a rychlosti větru. Vysílá a přijímá ultrazvukový signál mezi pevně rozmístěnými převodníky (zpravidla tři převodníky nebo čtyři umístěné horizontálně ve vrcholech rovnostranného trojúhelníku, resp. čtverce). Rychlost větru je úměrná zpoždění nebo zrychlení signálu v závislosti na směru větru a vypočte se ze vztahu:
$V_w=0,5L\left(1/t_f-1/t_r\right),$
kde V_w je rychlost větru, L je vzdálenost mezi dvěma převodníky, t_f je čas v jednom směru měření a t_r je čas v opačném směru měření.
Výhoda proti miskovému anemometru s větrnou směrovkou je v tom, že není nutné udržovat žádné mechanické součástky, ložiska. Při záporných teplotách může sníh, námraza nebo ledovka způsobit výpadek měření a je tedy nezbytné přístroj, především převodníky, mechanicky očistit. U vyhřívaného modelu zabraňují termostaticky řízená topná tělesa v hlavicích a ramenech senzoru hromadění námrazy vlivem mrznoucího deště nebo sněhu.

syn. déšť namrzající – déšť, jehož kapky po dopadu na zemský povrch nebo na různé objekty následně mrznou. K mrznoucímu dešti dochází buď v důsledku přechlazeného deště dopadajícího na zemský povrch či na objekty, jejichž teplota je záporná či slabě nad 0 °C, nebo při dopadání nepřechlazených vodních kapek na zemský povrch či na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Průvodním jevem mrznoucího deště je ledovka. Synonymum namrzající déšť se používá především v letecké meteorologii. Viz též mrholení mrznoucí.

označení jednotlivých srážkových jevů, např. déšť, přeháňka deště se sněhem, sněhová zrna, kroupy, rosa, ledovka. Druh srážek se uvádí v měsíčním výkazu meteorologických pozorování pomocí definovaných značek. Viz též klasifikace srážek.

souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová vrstva, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti. K tomu dochází buď zmrznutím přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, a nebo zmrznutím nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Ledovka se tvoří na vodorovných a svislých či šikmých plochách, na větvích i kmenech stromů, na drátech, tyčích, na povrchu země, na chodnících, vozovkách atd. Při déletrvajících podmínkách, vhodných pro její vytváření, může vrstva ledu dosáhnout tloušťky několika cm. Měrná hmotnost ledovky bývá 700 až 900 kg.m^–3. Ledovka na zemi se nesmí zaměňovat s náledím. V letecké meteorologii je místo „mrznoucí“ používáno adjektivum „namrzající“. Viz též led černý.

syn. mrholení namrzající – mrholení, jehož kapky okamžitě mrznou při dopadu na zemský povrch nebo na různé objekty. Při mrznoucím mrholení dochází buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch či na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, nebo k namrzání nepřechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Průvodním jevem mrznoucího mrholení je ledovka. Synonymum namrzající mrholení se používá především v letecké meteorologii. Viz též mlha mrznoucí, déšť mrznoucí.

syn. jevy námrazkové – souhrnné označení pevných usazených srážek vznikajících namrzáním kapiček mlhy, mrznoucího mrholení nebo mrznoucího deště na zemském povrchu či na předmětech na zemi, popř. v atmosféře (v tom případě namrzají oblačné kapky). Mezi námrazky spadají především různé druhy námrazy a ledovka, ovšem v Česku k nim řadíme i lepkavý sníh, ačkoli při jeho akumulaci nedochází k namrzání srážkových částic. V případě hromadění více druhů námrazků je označujeme jako složené. V meteorologickém smyslu mezi námrazky nepatří náledí ani zmrazky, avšak v technické praxi se všechny tyto jevy souhrnně označují obecně chápaným pojmem námraza.
Námrazky patří vesměs mezi nebezpečné meteorologické jevy. Při větší intenzitě námrazků a zvláště při současném působení větru mohou způsobit škody na dřevinách, drátech el. vedení apod. Typickými škodami způsobenými námrazky na dřevinách jsou vrcholové zlomy stromů. Námrazky rovněž ohrožují bezpečnost a plynulost leteckého provozu namrzáním vody na povrchu letadel i na letištích. Viz též měření námrazků.

vrstva sněhu nebo ledu, která přímo nebo nepřímo vznikla v důsledku pevných srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť, námrazové krupky, náledí, zmrazky; nikoliv však ledovka na zemi). Pokrývá-li celková sněhová pokrývka v daném termínu méně než polovinu plochy reprezentativního okolí stanice, jedná se o nesouvislou sněhovou pokrývku. Je-li půda na pozemku stanice a jejím reprezentativním okolí pokryta alespoň z poloviny sněhovou pokrývkou, jedná se o souvislou sněhovou pokrývku, u které se měří výška celkové sněhové pokrývky s přesností na celé cm. Je-li výška souvislé sněhové pokrývky menší než 0,5 cm, hovoříme o sněhovém poprašku. Viz též měření sněhové pokrývky.

(SIVS) – systém pro vydávání meteorologických výstrah a hydrologických výstrah Českého hydrometeorologického ústavu, určených pro veřejnost, státní správu a samosprávu, případně další uživatele v rámci meteorologické výstražné služby. Výstrahy jsou vydávány na základě pravidelných, dle potřeby i nepravidelných konzultací mezi Centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ, regionálními předpovědními pracovišti ČHMÚ a Střediskem hydrometeorologie Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu. Výstrahy se vydávají na extrémní teplotní podmínky (vysoká teplota vzduchu, silný mráz, náhlý pokles teploty vzduchu), ale i na velmi silný vítr, sněhové jevy (silné nebo trvalé sněžení, sněhové jazyky, závěje), námrazové jevy (ledovka, náledí, silná námraza), bouřkové jevy (přívalový déšť, kroupy, nárazový vítr), vydatný déšť vedoucí k povodním a nebezpečí vzniku přírodních požárů. Každé výstraze je v SIVS přisouzen nízký (žlutý), vysoký (oranžový), nebo extrémní (červený) stupeň nebezpečí dle kombinace intenzity a pravděpodobnosti jevu.
Systém byl zaveden v roce 2000. Od roku 2019 se pro distribuci výstrah používá všeobecný výstražný protokol (CAP), kterým je možné přenášet informaci o jevu předpovídaném s předstihem 3-48 hodin, doplněnou o předpokládanou intenzitu a pravděpodobnost jevu, a informaci o dalším vývoji již pozorovaného jevu.