Elektronický meteorologický slovník

stav termodynamické rovnováhy systému dvou skupenství téže látky, v meteorologii vodní páry a kapalné vody, popř. vodní páry a ledu. Ve stavu nasycení tok molekul vody z povrchu kapalné vody, popř. ledu, do vodní páry odpovídá opačnému toku molekul vody z vodní páry do kapalné vody, popř. ledu. Za tohoto stavu mluvíme o nasycené vodní páře, potažmo nasyceném vzduchu. Tlak nasycené vodní páry exponenciálně roste s rostoucí teplotou vzduchu podle Clausiovy–Clapeyronovy rovnice, přičemž při dané teplotě pod 0 °C je tlak nasycené vodní páry vzhledem k vodě vyšší než tlak nasycené vodní páry vzhledem k ledu. Svou roli případně hraje i tvar fázového rozhraní, viz vztah Thomsonův, a koncentrace případné příměsi ve vodě, viz zákon Raoultův. V atmosféře dochází k dosažení stavu nasycení nejčastěji izobarickým nebo adiabatickým ochlazováním. Viz též vzduch nenasycený, vzduch přesycený.

syn. bod rosný – teplota, při níž se vlhký vzduch o dané hodnotě směšovacího poměru vodní páry stane nasyceným vzhledem k vodě následkem izobarického ochlazování. Při dalším poklesu teploty vzduchu dochází k přesycení a tím ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, přičemž vzniká rosa nebo mlha; v důsledku toho klesá i teplota rosného bodu. Při relativní vlhkosti vzduchu menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu.
Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou vzduchu patří k zákl. charakteristikám vlhkosti vzduchu. Zakresluje se do synoptických map a aerologických diagramů, kde křivka rosného bodu slouží k popisu vertikálního profilu vlhkosti vzduchu. Využívá se v řadě empir. vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.
Na meteorologických stanicích v ČR se přízemní teplota rosného bodu získává výpočtem z tlaku vzduchu na stanici a z hodnot teploty vzduchu a relativní vlhkosti, měřených pomocí teplotně–vlhkostních senzorů HUMICAP, v případě nefunkčnosti tohoto přístroje pak výpočtem z údajů psychrometru. Teplotu rosného bodu lze také určit z psychrometrických tabulek. Teplotu rosného bodu v dané izobarické hladině lze např. určit z definice směšovacího poměru a vhodného řešení Clausiovy–Clapeyronovy rovnice. Přibližnou hodnotu teploty rosného bodu lze též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Viz též deficit teploty rosného bodu, teplota výstupné kondenzační hladiny, teplota bodu ojínění.