hladina nulového vztlaku
(HNV, popř. EL z angl. equilibrium level) – hladina, v níž se teplota vzduchové částice, vystupující nasyceně adiabaticky z výstupné kondenzační hladiny, naposledy vyrovná teplotě okolí v podmíněně instabilní atmosféře. Na termodynamickém diagramu se určuje jako nejvýše ležící průsečík nasycené adiabaty, proložené charakteristickým bodem, s křivkou zvrstvení. Viz též hladina volné konvekce, CAPE.
angl: equilibrium level, level of neutral buoyancy, limit of convection (LOC); slov: hladina nulového vztlaku 2014
