1. izolinie spojující místa se stejným obsahem prachu v ovzduší;
2. obecně izolinie spojující místa se stejnou koncentrací určité látky. Viz též izorypa.
izokona
Termín se skládá z řec. ἴσος [isos] „stejný, rovný„ a κόνις [konis] „prach“. Obecnější význam termínu může být výsledkem nepochopení jeho původní etymologie.
slov: izokona; něm: Isokone f; rus: изокона 1993-a0
