Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

stupnice síly větru Beaufortova
stupnice založená na účinku tlaku větru na různé předměty, pomocí níž se odhadujesíla větru. Pův. stupnice, sestavená v letech 1805–1808 angl. admirálem F. Beaufortem, vycházela z účinku různé síly větru na počet plachet soudobé fregaty. Měla 14 stupňů, z nichž 0 znamenala bezvětří a tedy nemožnost plavby, a 13 bouři, při níž nemohla být rozvinuta ani jedna plachta. Něm. kapitán P. Petersen (1927) ji doplnil charakteristikou vzhledu moř. hladiny (vlnění) při výskytu větru o síle odpovídající jednotl. stupňům. Mezin. přijatá Beaufortova stupnice, která na pevnině charakterizuje účinky přízemního větru o různé rychlosti na předměty na zem. povrchu, je zprav. 13dílná, obsahuje stupně 0, 1... 12 a jejím jednotl. stupňům odpovídají urč. intervaly rychlosti větru; např. 2. stupni Beauforta (slabý vítr) odpovídá rychlost větru 1,6 až 3,3 m. s–1, tj. 6 až 11 km.h–1. Pro jednotlivé stupně této stupnice se používají slovní označení: bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice a orkán. Při pozorování síly větru na moři, především v oblastech s výskytem trop. cyklon, se používá 17dílná stupnice, jejíž poslední čtyři stupně podrobněji člení 12. stupeň s. s. v. B., tj. orkán. V. t. měření větru.
angl: Beaufort scale  0000
podpořila:
spolupracují: