Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

mezosynoptický (mezoměřítkový) konvektivní komplex
(MCC z angl. mesoscale convective complex) mezoměřítkový konv. systém (MCS) jednoznačně definovaný na základě pozorování z geosynchronních meteorologických družic tvarem a rozměry teplotního pole horní hranice oblačnosti a dobou trvání (Maddox, USA, 1980). U MCS splňujícího podmínky pro klasifikaci jako MCC musí (A) plocha chladné horní hranice oblaků o teplotě T ≤ -32°C přesáhnout 105km2 a (B) vnitřní plocha horní hranice oblačnosti o teplotě T ≤ -52°C přesáhnout 5.104km2. Obě podmínky A i B musí být splněny po dobu ≥ 6h. Tvar MCC je poměrně symetrický s hodnotou poměru rozměrů podél vedlejší a hlavní osy ≥ 0.7 v době maximálního plošného rozsahu. MCC obvykle vzniká spojením několika původně samostatných bouří, nejčastěji multicel nebo supercel, do jednoho velkého celku v prostředí se slabým okolním prouděním. Tyto systémy jsou málo pohyblivé a často doprovázené dlouhodobými intenzivními srážkami, silným větrem, krupobitím a silnými elektrickými výboji. Nelze vyloučit i výskyt tornád.
angl: mesoscale convective somplex  0000
podpořila:
spolupracují: