Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) sestavila ČMeS

hranice sněžení
1. hladina (nadm. výška), nad níž se vyskytují srážky jen v tuhém skupenství – h. s. výšková (vertikální). Její poloha závisí na roč. a denní době, zeměp. š. a povětrnostní situaci. Ve většině případů leží pod hladinou nulové izotermy. Stoupá směrem k rovníku, kde ve velehorách leží prům. ve výšce 5 200 až 5 600 m; 2. čára, za níž se ve směru od rovníku k pólu vyskytují srážky jen v tuhém skupenství – h. s. šířková (zonální). Její poloha se mění především s roč. dobou a její průběh je značně složitý v důsledku rozložení pevnin a moří, závislosti na nadm. výšce apod. Nejzazší (na sev. polokouli nejjižnější, na již. polokouli nejsevernější) poloha h. s. sleduje hranici mrazu, je však posunuta poněkud blíže k rovníku. Výškovou i šířkovou h. s. lze rozlišit na okamžitou (synoptickou) a dlouhodobou (klimatickou). V. t. čára sněžná.
angl: limit of snowfall něm: Schneefallgrenze f  0000
podpořila:
spolupracují: