hladina ledových jader
hladina (výška), od níž se v oblaku začínají spolu s přechl. vod. kapkami objevovat i led. krystalky, jež vznikly buď přímým zmrznutím části vod. kapek, n. sem byly zaneseny z vyšších hladin. H. 1. j. obvykle leží v blízkosti izotermy –10 °C, někdy i níže. Pokud nebyly led. krystalky zaneseny z vyšších hladin, musí teplota vzduchu v h. 1. j. dosáhnout kritické hodnoty, při níž alespoň některá krystalizační jádra přítomná v oblaku začnou účinně napomáhat zamrzání vod. kapek. Led. krystalky pak narušují koloidní stabilitu pův. vodního oblaku, což může vést ke vzniku srážek. Termín h. 1. j. je poněkud zast., pochází z doby, kdy role krystalizačních jader byla přisuzována samotným led. krystalkům. V. t. teorie vzniku srážek Bergeronova a Findeisenova.
angl: ice nuclei level; něm: Eiskeimgrenze f, Eiskernfl 0000
