N

náboj bleskového výboje, náboj blesku — jeden z el. parametrů blesku. Je vyjádřen vztahem
Qb=i.dt
kde  i značí proud blesku a t dobu výboje. Udává se buď náboj dílčího výboje, nebo náboj celkového bleskového výboje.

angl. lightning charge; slov. náboj bleskového výboja; 1993-a2

náboj blesku, syn. náboj bleskového výboje.

slov. náboj blesku; 1993-a2

náboj bouřkového oblaku — horní část bouřkového oblaku nese převážně kladné náboje, zatímco dolní část náboje záporné. Tímto prostorovým rozdělením náboje je vytvořena hlavní el. struktura bouřkového oblaku, který se chová jako vert. el. dipól. Střed kladně nabitého pólu obvykle leží v oblasti izotermy –20 °C, střed záporně nabitého pólu je umístěn poněkud nad nulovou izotermou. Hodnota těchto nábojů odpovídá řádově několika stovkám coulombů. Kromě hlavního dipólu může vzniknout při základně oblaku menší centrum kladných nábojů. Viz též moment dipólu bouřkového oblaku.

angl. thunderstorm cloud charge; slov. náboj búrkového oblaku; 1993-a2

nadir — směr z místa pozorování kolmý k zemskému povrchu (směrem dolů). V družicové meteorologii se často používá v souvislosti s rozlišovací schopností družicových dat – v tomto směru mají družice vždy nejvyšší rozlišení.

angl. nadir; slov. nadir; 2014

nádobka tlakoměru — zásobník na rtuť obvykle válcového tvaru, do kterého zasahuje otevřený konec barometrické trubice rtuťového tlakoměru. Ve vztahu k trubici může mít nádobka dno pohyblivé, jako ve Fortinově tlakoměru, nebo pevné, jako u tlakoměru s redukovanou stupnicí. Viz též násoska, tlakoměr nádobkový, tlakoměr nádobkový-násoskový.

angl. barometer cistern; slov. nádobka tlakomeru; 1993-a3

náledí — ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká a) jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení později na zemi zmrznou; b) jestliže voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne; c) jestliže při provozu vozidel na silnicích a cestách sníh zledovatí. Formy náledí b) a c) bývají označovány termínem zmrazky. Na rozdíl od ledovky se na vzniku náledí nepodílejí přechlazené vodní kapičky.

angl. ground ice; slov. poľadovica; 1993-a3

nálevka tromby — starší označení pro kondenzační chobot, viz tromba.

slov. lievik tromby; 1993-a3

nálevka tropopauzy, trychtýř tropopauzy — výrazné snížení tropopauzy tvarem připomínající nálevku, které vzniká nad hlubokou a málo pohyblivou cyklonou. Jedná se o proces, kdy se stratosférický vzduch dostává do troposféry. Obvykle se část tohoto vzduchu vrací do stratosféry a část zůstává v troposféře. Důležitý proces výměny plynů mezi dolní stratosférou a troposférou.

angl. tropopause folding; slov. lievik tropopauzy; 1993-a3

námraza — 1. zkrácené označení pro zrnitou námrazu; 2. v tech. praxi zkrácené označení pro některé formy námrazků. Z hlediska struktury rozeznáváme tři druhy námrazy: námraza krystalická (jinovatka), námraza zrnitá a námraza průsvitná. V letectví se z technického hlediska dle tvaru námrazy používá také termínů beztvará, profilovážlábkovitá námraza, v silniční dopravě se pojmem námraza rozumějí všechny formy ledových usazenin na vozovkách, včetně náledí a zmrazků. Viz též jevy námrazové, intenzita námrazy na letadlech.

angl. rime; slov. námraza; 1993-a3

námraza beztvará — technický termín pro tvar námrazy na letadle, vytvářející se za letu v oblacích s pevnou i kapalnou fází vody při teplotách vzduchu málo pod bodem mrazu a při teplotě náběžných částí letadla nad nulou. Proud vzduchu unáší kapky vody za náběžné části letadla, kde v  místech s menším kinetickým ohřevem vzniká námraza. Ochladí-li se i  náběžné části letadla pod bod mrazu, může se námraza rozšířit i na tyto části. Beztvará námraza vzniká nejčastěji při stoupání letadla smíšenými oblaky.

slov. beztvará námraza; 1993-a3

námraza krystalická, jinovatka — jeden z námrazových jevů. Je tvořen křehkou ledovou usazeninou ve tvaru jemných jehel nebo šupin. Vzniká zpravidla při teplotách nižších než –8 °C při mlze nebo bez ní. Na povrchu letadla vzniká hlavně při klesání z chladnějšího a suššího prostředí do teplejšího a vlhčího prostředí a také v oblačnosti druhu cirrus, cirrocumulus a cirrostratus. Krystalickou námrazu lze snadno odstranit poklepem. Není příčinou vzniku škod na vegetaci, el. vedeních a neohrožuje bezpečnost leteckého provozu.

angl. soft rime; slov. kryštalická námraza; 1993-a3

námraza profilová — technický termín pro tvar námrazy na letadle v době letu, vznikající obyčejně při nízkých teplotách vzduchu zpravidla pod –20 °C a při malém vodním obsahu oblaku. Tvoří se především na náběžné hraně křídla, jinak kopíruje povrch letadla, přičemž podstatně nemění jeho aerodyn. vlastnosti. Proto se v letectví považuje za málo nebezpečnou formu námrazy.

slov. profilová námraza; 1993-a1

námraza průsvitná — jeden z námrazových jevů. Hladká, kompaktní, obvykle průsvitná usazenina ledu s drsným povrchem. Průsvitná námraza je podobná ledovce, vytváří se však poměrně pomalým mrznutím kapek mlhy nebo oblaku při teplotách mezi –3 a 0 °C (řidčeji při teplotách do –10 °C.). Při těchto teplotách mají kapky možnost před změnou své fáze zaplnit všechny skuliny na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami. Narůstá zejména na hranách předmětů obrácených proti větru, je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu předmětu může být oddělena jedině rozbitím nebo táním. Působí škody na vegetaci, trhá el. a telefonní vedení, ohrožuje letecký provoz.

angl. clear ice; slov. priesvitná námraza; 1993-a3

námraza při mlze, viz mlha mrznoucí.

slov. námraza pri hmle; 1993-a1

námraza zrnitá — jeden z námrazových jevů, nazývaný též jen námraza. Vytváří se jako zrnitá, obvykle mléčně zbarvená, neprůhledná, ledová usazenina, ozdobená krystalky ve tvaru větviček složených z ledových zrnek, oddělených vzduchovými mezerami. Vzniká zpravidla při teplotách mezi –2 a –10 °C rychlým zmrznutím zpravidla přechlazených vodních kapek mlhy nebo oblaku, při styku s  předměty na zemském povrchu nebo na plochách letadla (zde vzniká zpravidla na náběžných hranách letadla nejčastěji při teplotách –10 °C až –20 °C). Narůstá rychleji na hranách obrácených proti větru. Nejčastěji se vyskytuje ve vrstevnaté oblačnosti a nejintenzivnější bývá v oblačném systému teplé fronty v zimní části roku. Je poměrně přilnavá, může však být ještě odtržena od předmětu na němž je usazena.

angl. hard rime; slov. zrnitá námraza; 1993-a3

námraza žlábkovitá — technický termín pro tvar námrazy na letadle v době letu, vznikající následkem specifických teplotních poměrů jeho povrchu. Vytváří se mimo náběžné hrany letadla, které v důsledku kinetického ohřevu mají teploty zpravidla nad bodem mrazu. Dopadající kapky jsou strhávány na chladnější část profilu křídla, kde namrzají a mění aerodynamické vlastnosti. Proto je žlábkovitá námraza považována za nejnebezpečnější formu námrazy v letectví.

slov. žliabkovitá námraza; 1993-a3

námrazky, jevy námrazkové — souhrnné označení pro námrazové jevy, ledovku, lepkavý sníhsložené námrazky. Mezi námrazky se tedy nepočítá jíní, náledí ani zmrazky. Všechny druhy námrazků se liší jak vzhledem, tak původem, ovšem přechod od jednoho druhu k  jinému nebývá ostrý, protože podmínky vzniku jednotlivých druhů nebývají zřetelně vymezeny, a tím teploty vzduchu, které se uvádějí jako typické pro vznik určitých námrazků, mají jen orientační význam. V tech. praxi se někdy místo námrazků používá termínu námraza. Námrazky mohou při větších hmotnostech a zvláště při současném působení větru způsobit škody na dřevinách, el. a telefonních vedeních, rozhlasových a televizních vysílacích anténách apod. Typickými škodami způsobenými námrazky na dřevinách jsou vrcholové zlomy stromů, jejichž výskyt charakterizuje klimatická oblast s těžkými námrazky. Námrazky jsou nebezpečným jevem také v  letectví, kde mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu, usazují-li se na povrchu letadla za letu. V letectví jsou pro námrazky zavedeny speciální termíny, a to beztvará, profilovážlábkovitá námraza. Námrazky na vodičích el. vedení dosahují max. hmotnost na Českomoravské vrchovině, a to až 15 kg.m–1; jejich měrná hmotnost bývá 200 až 500 kg.m–3. Námrazky patří mezi hydrometeory. Viz též cyklus námrazový, měření námrazků, intenzita námrazku.

angl. icing; frozen deposit; slov. námrazky; 1993-a2

námrazky složené — označení pro námrazkový jev, kdy je vrstva námrazku tvořena několika různými druhy námrazků. Podle doporučení Světové meteorologické organizace se posuzuje celková vrstva námrazku a nikoliv pouze poslední námrazkový jev.

angl. compond deposit; slov. zložené námrazky; 2014

námrazoměr — zařízení, průběžně zaznamenávající hmotnost námrazy (námrazků) usazené na svislé tyči kruhového průřezu. Kruhový průřez tyče vylučuje závislost hmotnosti usazeného námrazku na směru větru. Dříve se pro námrazoměr používalo označení geligraf. První námrazoměr s mech. převodem, registrující na chronografu hmotnost vrstvy usazených tuhých srážek na měrném válci, sestrojil M. Konček (geligraf Končekův). Používal se na několika horských stanicích na Slovensku. Novější námrazoměry užívají el. snímač hmotnosti s možností dálkové registrace a ukládání dat. Viz též měření námrazků.

angl. ice meter; slov. námrazomer; 1993-a2

nanočástice — dle obvyklé obecné definice částice o velikostech v rozmezí 1 — 100 nm tj. 10–9 – 10–7 m. Jako součást atmosférického aerosolu tvoří jeho velmi jemné frakce a rozměrově odpovídají Aitkenovým jádrům. Přirozeně vznikají zejména procesem atmosférické nukleace a mohou být též antropogenního původu jako produkty různých technologií, automobilového provozu apod. V souvislosti se znečištěním ovzduší představují značný hygienický problém, neboť mnohdy obsahují toxické nebo karcinogenní složky a pro své malé rozměry mohou uvnitř lidského těla pronikat buněčnými membránami, do krevního řečiště apod.

angl. nanoparticles; nanoparticulates; slov. nanočastice; 2016

napětí Reynoldsovo, viz napětí tečné.

angl. Reynolds stress; slov. Reynoldsovo napätie; 1993-a1

napětí tečné — obecně tečná síla vztažená k jednotkové ploše. V  meteorologii mají význam především složky tzv. Reynoldsova napětí, související s  turbulentním přenosem hybnosti v mezní vrstvě atmosféry. Lze je vyjádřit ve tvaru
-ρvx2 ¯,-ρvy2 ¯,-ρvz2 ¯,-ρvx2 vy2¯,-ρ vx2vz2 ¯,-ρvy2 vz2¯,-ρ vy2vx2 ¯,-ρvz2 vx2¯,-ρ vz2vy2¯,
kde ρ značí hustotu vzduchuvx,v y,vz turbulentní fluktuace složek rychlosti proudění v trojrozměrném souřadnicovém systému tvořeném osami x, y, z. Těchto devět veličin představuje složky symetrického tenzoru druhého řádu a fyz. je lze interpretovat jako složky síly turbulentního tření působící v daném bodě na jednotkovou plochu orientovanou kolmo ke směru jednotlivých souřadnicových os. Viz též tření v atmosféře, síla tření.

angl. shearing stress; slov. dotykové napätie; 1993-a1

napětí vazké, viz tření v atmosféře.

angl. viscous stress; slov. viskózne napätie; 1993-a1

napětí vodní páry, syn. tlak vodní páry.

slov. napätie vodnej pary; 1993-a1

náraz větru, poryv větru — krátkodobé zvýšení rychlosti větru, popř. krátkodobý odklon od trvalejšího směru větru, stanovený rozdílně pro různé tech. účely. Obecně se pro met. potřeby uznávají za kritéria pro náraz větru převýšení průměru o 5 m.s–1 na dobu alespoň 1 s, avšak nejvýše 20 s, anebo odklon směru o více než 45° na dobu alespoň 1 s, ne však více než 20 s. Kritéria pro směr větru nejsou dosud všeobecně uznávána. Náraz větru bývá vyvolán mech. nebo termickými vlivy a v některých případech má znatelnou opakovací frekvenci. Náraz větru se nesmí zaměňovat s pulsací větru. Viz též vítr nárazovitý, amplituda nárazu větru, frekvence nárazů větru.

angl. gust; slov. náraz vetra; 1993-a1

nárazovitost větru, viz vítr nárazovitý.

angl. gustiness; slov. nárazovitosť vetra; 1993-a1

NASA — Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (National Aeronautics and Space Administration). Vládní agentura USA, spolupracující s NOAA na vývoji a provozu amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic. Na rozdíl od NOAA provozuje nebo se podílí na vývoji a provozu i různých výzkumných družic.

slov. NASA; 2014

násoska — 1. na jednom konci uzavřená skleněná trubice tvořící součást rtuťového tlakoměru zahnutá do tvaru písmene „U“, která má stejný průřez v místech, kde se pohybuje horní a dolní hladina rtuti. Viz též nádobka tlakoměru; 2. trubice tvořící součást plovákového ombrografu zahnutá do tvaru obráceného písmene „U“, která slouží k jednorázovému rychlému výtoku vody z plovákové komory, jakmile její hladina dosáhne nastavené úrovně.

angl. siphon; slov. násoska; 1993-a1

nastavení výškoměru — nastavení výškoměru na takovou hodnotu tlaku vzduchu, při níž přístroj udává výšku nad zvolenou referenční hladinou, např. nad dráhou letiště nebo nad hladinou moře, nebo nad tzv. převodní hladinou udává letovou hladinu. Po průletu převodní hladinou je nastaven tlak 1 013 hPa, převodní hladinou je v ČR zpravidla výška 5 000 FT MSL.

angl. altimeter setting; slov. nastavenie výškomera; 1993-a3

nástup monzunu — počáteční stadium letní monzunové cirkulace, kdy se do dané oblasti pomalu rozšiřuje vzduchová hmota přinášená letním monzunem. Má-li počátek monzunových dešťů prudký nástup, mluvíme o vpádu monzunu.

angl. progression of the monsoon; slov. nástup monzúnu; 1993-a2

nasycení — v atm. podmínkách rovnovážný stav systému vodní pára a kapalná voda, popř. vodní pára a led. Ve stavu nasycení tok molekul vody z povrchu kapalné vody, popř. ledu, do vodní páry odpovídá toku molekul vody z vodní páry do kapalné vody, popř. ledu. Viz též vzduch nasycený, vzduch přesycený, tlak nasycené vodní páry vzhledem k vodě, tlak nasycené vodní páry vzhledem k ledu.

angl. saturation; slov. nasýtenie; 1993-a3

návěj sněhováakumulace sněhu vytvořená zvířeným sněhem na návětří terénní nebo jiné překážky. Viz též jazyk sněhový, závěj sněhová.

angl. snow-drift; slov. snehový návej; 1993-a2

návětří, strana návětrná — svah spolu s předpolím orografické překážky, orientovaný proti směru proudění, v klimatologickém smyslu proti směru převládajícího větru, kde se již projevuje návětrný efekt. Návětří se vyznačuje především větší oblačností a většími úhrny srážek než závětří.

angl. windward side; slov. návetrie, náveterná strana; 1993-a3

navigace meteorologická — zajišťování námořní a letecké dopravy vzhledem ke klimatickým podmínkám a aktuálním i očekávaným met. podmínkám v příslušném regionu. Jejím cílem je minimalizace rizik a optimalizace z hlediska rychlosti dopravy, spotřeby paliva apod.

angl. meteorological navigation; slov. meteorologická navigácia; 1993-a3

nebulosus (neb) — jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má tvar mlhovitého závoje nebo vrstvy bez zjevné struktury. Užívá se u druhů cirrostratusstratus.

angl. nebulosus; slov. nebulosus; 1993-a2

nečas — lid. označení pro špatné počasí, především z hlediska pobytu člověka venku. Myslí se jím zejména deštivé, větrné a chladné počasí. V podobném významu se používá i výrazů nepohoda, plískanice, psota, slota. Viz též čas.

angl. foul weather; slov. nečas; 1993-a1

nefanalýza — historický termín (dnes již nepoužívaný) pro mapu oblačnosti subjektivně sestavovanou na základě snímků z družic. V současnosti nahrazeno metodami objektivní analýzy družicových dat, resp. metodami automatické detekce a klasifikace oblačnosti.

angl. nephanalysis; slov. nefanalýza; 1993-a3

nefelometr, zákaloměr — přístroj používaný pro stanovení množství pevných nebo kapalných částic v zakaleném prostředí. Je založen na principu měření rozptylových charakteristik pomocí opt. metod. V meteorologii může sloužit pro měření hustoty mlhy nebo množství aerosolu v atmosféře. V ČR se nepoužívá.

angl. nephelometer; slov. nefelometer; 1993-a3

nefometr — přístroj pro určování celkového pokrytí oblohy oblaky, tj. oblačnosti. V ČR se nepoužívá. Viz též pozorování oblačnosti.

angl. nephometer; slov. nefometer; 1993-a3

nefoskop — přístroj pro určování tahu oblaků. Pozorovatel sleduje pohyb zvoleného oblaku podél vodorovně umístěné tyče, opatřené hroty stejně od sebe vzdálenými; v jiných typech přístroje pomocí zrcadla nebo mříže. Na met. stanicích ČR se nefoskopy nepoužívají.

angl. nephoscope; slov. nefoskop; 1993-a3

nemoci meteorotropní — nemoci, jejichž vznik nebo průběh jsou spjaty s komplexem met. faktorů, k nimž patří např. teplota a vlhkost vzduchu, změny tlaku vzduchu, nadbytek nebo nedostatek ultrafialového záření, el. vlastnosti ovzduší apod. U některých meteotropních nemocí byl podíl počasí bezpečně prokázán, u jiných je jeho spoluúčast pravděpodobná. V současné době se mezi meteotropní nemoci počítají srdečně cévní onemocnění, alergické stavy, některé nemoci kožní, infekční a také nemoci dýchacího ústrojí aj. Viz též meteorotropismus, fén orografický.

angl. meteorotropic diseases; slov. meteorotropné choroby; 1993-a2

nepohoda — výraz pro nepříznivé, především deštivé a větrné počasí. Užívá se hlavně ve spojení „chránit se před nepohodou“, „jít do nepohody“. Nemá charakter odb. termínu.

slov. nečas; 1993-a1

neutercane — označení pro cyklonu v subtropické oblasti s horizontálním průměrem menším než zhruba 200 km, která někdy vzniká v rámci mezoměřítkového konv. systému a která má částečně vlastnosti tropické a částečně mimotropické cyklony. Toto označení se používalo cca od 70. let 20. století, v současné době se upřednostňuje spíše pojem subtropická cyklona.

angl. neutercane; slov. neutercane; 1993-a3

neutropauza — tenká přechodová vrstva atmosféry oddělující neutrosféruionosféru.

angl. neutropause; slov. neutropauza; 1993-a3

neutrosféra — část atmosféry Země mezi zemským povrchem a ionosférou, která sahá do výše 60 až 70 km. Koncentrace iontů je v ní natolik malá, že nepůsobí odraz krátkých rádiových vln, jenž hraje významnou roli v podmínkách pro radiové spojení.

angl. neutrosphere; slov. neutrosféra; 1993-a3

nimbostratus (Ns) — jeden z 10 druhů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizován jako šedá, často tmavá oblačná vrstva nebo plocha, která má vlivem vypadávání více méně trvalých dešťových nebo sněhových srážek matný rozplývavý vzhled. Oblačná vrstva Ns je všude tak hustá, že poloha Slunce není patrná, tzn., že jí Slunce neprosvítá. Pod touto vrstvou se často vyskytují nízké roztrhané oblaky „špatného počasí“, které mohou, ale nemusí s vrstvou Ns souviset. Nimbostratus bývá obvykle smíšeným, podstatně řidčeji vodním oblakem. Mívá vert. rozsah až několik km a jeho základna se zpravidla vyskytuje v nízkém patře oblaků. Je typickým srážkovým oblakem a bývá součástí oblačného systému teplé, studenéokluzní fronty, dále se vyskytuje v oblastech výškových cyklonbrázd nízkého tlaku vzduchu apod. Nimbostratus se dále nedělí podle tvaru, či odrůdy. Zvláštnostmiprůvodními jevy Ns mohou být praecipitatio, pannusvirga. Pojem nimbostratus byl poprvé užit v Mezinárodním atlasu oblaků z r. 1930. Čes. překlad Ns je dešťová sloha.

angl. Nimbostratus; slov. nimbostratus; 1993-a2

nimbus — dnes již nepoužívané označení pro oblak, z něhož vypadávají atm. srážky. Název nimbus zavedl r. 1803 Angličan L. Howard pro jeden ze čtyř druhů oblaků své klasifikace, která se stala základem současné mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. V současné klasifikaci zůstal tento název zachován jen ve spojení cumulonimbusnimbostratus.

angl. nimbus; slov. nimbus; 1993-a2

nivelace barometrická, měření výšek barometrické — stanovení výškového rozdílu dvou míst, zpravidla na zemském povrchu, pomocí barometrické formule, do níž se dosadí hodnoty tlaku vzduchu změřené současně, nebo jen s malým časovým odstupem na obou místech, a střední teplota mezilehlé vrstvy vzduchu. Měření výškového rozdílu se provádí nejčastěji přenosným aneroidovým výškoměrem, jehož stupnice je zkonstruována podle teoretické závislosti tlaku vzduchu na nadm. výšce s využitím modelu tzv. standardní atmosféry. Zobrazuje hodnoty v jednotkách výšky, nebo se výškový rozdíl skutečně počítá podle barometrické formule z rozdílu tlaků změřených obvykle aneroidovým tlakoměrem, za střední teplotu vzduchové vrstvy se obvykle dosazuje prům. hodnota z teplot změřených současně s měřením tlaku vzduchu. Barometrická nivelace dává tím přesnější výsledky, čím je menší výškový rozdíl mezi oběma uvažovanými body a čím je menší jejich vzdálenost. Max. dosažitelná přesnost závisí zejména na přesnosti použitého tlakoměru a zpravidla nepřevyšuje 0,1 m, relativně dobré výsledky poskytovaly hypsometry. Viz též nastavení výškoměru, opravy údaje výškoměru.

angl. barometric hypsometry; slov. barometrická nivelácia; 1993-a3

níže tlaková, syn. cyklona.

angl. low; slov. tlaková níž; 1993-a1

N jednotky, viz index lomu elektromagnetického vlnění ve vzduchu, refrakce atmosférická.

angl. N units; slov. N jednotky; 1993-a3

NOAA — Národní úřad pro oceány a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration). Vládní agentura USA, provozující mimo jiné operativní systém amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic, jejichž současná generace je označována jako NOAA/POES, někdy zjednodušeně pouze NOAA. Pod organizaci NOAA spadá rovněž např. americká Národní meteorologická služba (NWS) či Národní centrum pro klimatická data (NCDC) USA.

angl. National Oceanic and Atmospheric Administration; slov. NOAA; 2014

noc tropická — noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesla pod 20 °C. Někdy se též používá pojem den s tropickou nocí. Viz též den tropický.

angl. tropical night; slov. tropická noc; 1993-a1

nomogram Möllerův, viz nomogram radiační.

angl. Möller diagram; slov. Möllerov nomogram; 1993-a1

nomogram radiační, nevhodně diagram radiační — nomogram umožňující, na základě znalosti teploty zemského povrchu a aerologických údajů o vertikálním profilu teplotyvlhkosti vzduchu, rychle přibližně vyhodnocovat velikost vert. toků dlouhovlnného záření v úrovni zemského povrchu a v různých hladinách atmosféry, zjišťovat efektivnízpětné záření i např. radiační ochlazování ve zvolených vrstvách atmosféry. K nejznámějším radiačním nomogramům patří nomogramy Elsasserův, Möllerův, Yamamotův apod. Z dnešního hlediska jde již o prostředek zastaralý, ale značného historického významu.

angl. radiation chart; slov. radiačný nomogram; 1993-a3

nomogram Robitzschův — nomogram umožňující graf. určení jedné ze tří charakteristik stavu vzduchu (teploty vzduchu, deficitu teploty rosného bodu, relativní vlhkosti vzduchu), jestliže jsou známy zbývající dvě. Na záporné horiz. ose jsou vyneseny hodnoty deficitu teploty rosného bodu, na vert. ose poměrná vlhkost, přičemž soustava křivek odpovídajících teplotám vzduchu vychází z počátku souřadnicově soustavy. Robitzschův nomogram bývá součástí Stüveho diagramu.

angl. Robitzsch diagram; slov. Robitzschov nomogram; 1993-a3

normál barometrický, syn. tlakoměr normální.

slov. barometrický normál; 1993-a1

normál klimatologický — klimatologická charakteristika získaná z mnohaletých pozorování, zpravidla za 30 let, aby se eliminovaly její krátkodobé výkyvy. Pro studium klimatu různých míst je třeba, aby se klimatologické normály vztahovaly ke stejnému období. Podle doporučení Světové meteorologické organizace (WMO) jsou standardní klimatologické normály počítány z třicetiletí 1901–1930,1931–1960, 1961–1990, atd. Pokud nejsou k dispozici údaje dané stanice z celého období, aktuálně z období 1961–1990, WMO doporučuje výpočet tzv. prozatímních klimatologických normálů za období alespoň deseti let, které začíná 1. ledna roku, který končí číslem 1 (např. z období od 1. ledna 1991 do 31. prosince 2010). V běžné klimatologické praxi v České republice se před výpočtem normálu ze stanice s neúplnou řadou provádí doplnění dat pomocí nejvhodnější okolní stanice (např. pomocí lineární regrese). WMO nově doporučuje počítat normály za vždy nejnovější třicetiletí (1971–2000, 1981–2010, atd.) místo za období stanovené pro výpočet standardních klimatologických normálů.

angl. climatological normal; slov. klimatologický normál; 1993-a3

norte, norther — obecně sev. vítr vyskytující se v různých částech světa. Texaský norther na jihu USA, v Mexickém zálivu a ve Střední Americe je silný studený sv. až sz. vítr, který se vyskytuje od listopadu do dubna při vpádu studeného vzduchu v souvislosti se studenou anticyklonou, postupující k jihu. Vyznačuje se náhlým výskytem a poklesem teploty vzduchu až o 10 °C za 3 h. Kalifornský norther je velmi suchý, prašný sev. vítr charakteru fénu.

angl. norther; slov. norte, norther; 1993-a1

nos bouřkový — náhlý vzestup tlaku vzduchu na barogramu v  souvislosti s průchodem húlavy. Nejčastější případy bouřkového nosu dosahují vzestupu 1 až 3 hPa, ojediněle i více během několika min. Před výskytem bouřkového nosu bývá zpravidla zaznamenáno minimum tlaku vzduchu, ve výjimečných případech však tlak po přechodném náhlém vzestupu klesá i pod tuto hodnotu a záznam na barografu vypadá jako časová značka. Tyto případy prudkého vzestupu tlaku vzduchu s následným poklesem zpravidla souvisí s přechodem bouřkových anticyklon. Převážná většina bouřkových nosů se vyskytuje při přechodu studených front druhého druhu s výraznými projevy frontálního počasí, a to zejména silným větrem současně s náhlým poklesem teploty vzduchu.

angl. pressure jump; slov. búrkový nos; 1993-a2

nowcasting [naukasting] — detekce a diagnostika okamžitého stavu počasí v lokálním či mezosynoptickém měřítku a předpověď počasí na 0 až 2 hodiny, někdy i následná velmi krátkodobá předpověď počasí až na 6 hodin. Využívá především družicové a radiolokační informace, popř. údaje ze zahuštěné sítě automatických meteorologických stanic, zpravidla v kombinaci s výstupy z modelů numerické předpovědi počasí.

angl. nowcasting; slov. nowcasting; 1993-a3

nukleace — ve fyzice oblaků a srážek označuje proces, při němž vznikají stabilní zárodečné vodní kapičky nebo zárodečné ledové krystalky z vodní páry, popř. ledové krystalky ve vodě. Zárodečné kapičky nebo ledové krystalky jsou schopné dalšího růstu do velikosti oblačných částic, pokud překročí kritickou velikost danou teplotou a přesycením vodní páry, popř. přechlazením vody. Nukleace je začátkem řetězce mikrofyzikálních procesů, jejichž výsledkem je vývoj srážkových částic. Viz též homogenní nukleace, heterogenní nukleace, kondenzační jádra, ledová jádra.
Ve fyzice atmosférických aerosolů se nukleací obecně rozumí procesy, jimiž v atmosféře vznikají za účasti chemických reakcí pevné nebo kapalné částice, zpravidla rozměrů Aitkenových jader, z původně plynných látek. Jako typické příklady v tomto směru lze uvést cykly chemických reakcí, jež se uplatňují při transformaci oxidů dusíku na částice dusičnanů, transformaci oxidu siřičitého na sulfátovou složku znečištění vzduchu, zejména na částice síranů, popř. transformace těkavých organických látek (VOC) na sekundární organické aerosoly.

angl. nucleation; slov. nukleácia; 1993-a3

nukleace heterogenní — ve fyzice oblaků a srážek označuje nukleaci kapek na kondenzačních jádrech, popř. nukleaci ledu na ledových jádrech. Heterogenní nukleace vody a ledu je nutná pro další vývoj oblačných vodních kapiček i ledových krystalků v atmosféře. Nukleaci ledu na ledových jádrech označujeme také jako primární nukleaci ledu v souvislosti s procesem tzv. sekundární nukleace ledu. Viz též nukleace homogenní.

angl. heterogeneous nucleation; slov. heterogénna nukleácia; 1993-a3

nukleace homogenní (spontánní) — ve fyzice oblaků a srážek označuje nukleaci vody a ledu, která probíhá spontánně, náhodnými kolizemi molekul nebo podkritických molekulárních shluků ve vodní páře nebo vodě, bez účasti kondenzačníchledových jader. Za běžných podmínek v atmosféře k homogenní nukleaci nedochází; přítomnost kondenzačních a ledových jader zajišťuje přednostní uplatnění heterogenní nukleace. Hodnoty přesycení vodní párou, které odpovídají detekovatelné rychlosti homogenní nukleace a klesají s rostoucí teplotou, jsou řádu 102 %. Viz též nukleace heterogenní.

angl. spontaneous nucleation; homogeneous nucleation; slov. homogénna nukleácia; 1993-b3

nukleace ledu primární, viz nukleace heterogenní.

angl. primary ice nucleation; slov. primárna nukleácia ľadu; 2014

nukleace ledu sekundární — vznik ledových částic v oblacích, který neodpovídá heterogenní nukleaci ledu na ledových jádrech. Jde např. o vznik ledových fragmentů při tříštění primárních ledových krystalků nebo při explozivním mrznutí větších kapek. Souvislost s těmito procesy má tzv. Hallettův-Mossopův proces popsaný v roce 1974. Při něm dochází ke vzniku ledových fragmentů při mrznutí kapek, které jsou zachyceny ledovou krupkou. Vzhledem k tomu, že při leteckých měřeních koncentrace ledových částic u vrcholu oblaků byly zjištěny hodnoty, které řádové převyšují koncentraci ledových jader, označuje se proces sekundární nukleace také jako multiplikace nebo navýšení ledových částic v oblacích.

angl. secondary ice nucleation; ice multiplication; ice enhancement; slov. sekundárna nukleácia ľadu; 2014